Nedonošeným dětem v terapii pomáhají přístroje, ale i doteky rodičů

15. listopad 2016
Trendy

Počet předčasně narozených dětí se zvyšuje. Celosvětové statistiky uvádějí, že na svět přijde každé desáté miminko jako nedonošené. V České republice je to zhruba každé dvanácté, současně patří k zemím s nejnižší novorozeneckou úmrtností a většina dětí si s sebou do dalšího života nenese žádné zdravotní následky. Předčasný porod a narození nezralého dítěte představuje ale pokaždé pro rodiče neočekávanou životní situaci, s níž je velmi těžké se vyrovnat.

„Hranice životaschopnosti je u nás stanovena na 24. týden těhotenství. Například v Japonsku ale zachraňují i děti narozené ve 22. týdnu těhotenství. I velmi nezralé děti mohou být nakonec téměř bez následků. I proto věnují lékaři péči naprosto každému pacientovi,“ říká Ivan Berka, vedoucí lékař jednotky resuscitační péče neonatologického oddělení v podolské porodnici.


Nelehké pro matku předčasně narozeného miminka je zvládnout, že dobré věci v rámci vývoje jdou pomalu, ale zhoršení stavu velmi rychle.Laura Janáčková, psycholožka

„Od hranice 24 plus nula každopádně poskytneme intenzivně-resuscitační péči, pod touto hranicí se ptáme rodičů, co chtějí, abychom dělali, jestli chtějí, abychom tu péči zahájili, nebo jestli chtějí, abychom se orientovali na komfortně-paliativní péči. Tedy se na miminko nevykašleme, ale nesoustředíme se na udržení základních životních funkcí, soustředíme se na to, aby takový pacient především a na prvním místě netrpěl,“ dodává.

Dítě, které neváží ani kilogram, se vejde do dlaně


V České republice existuje od roku 1996 občanské sdružení Nedoklubko, jehož hlavním cílem je podporovat rodiny s předčasně narozenými dětmi. Jeho členy jsou především rodiče, kteří si zkušeností s nedonošeným miminkem prošli. Sdružení poskytuje potřebné informace, sociální poradenství a psychosociální podporu. Spolupracuje s řadou neonatologů, psychologů, dětských neurologů a pediatrů.

Lékařům se daří zachraňovat stále více nedonošených dětí. Z novorozenců, kteří se vejdou do dlaně a kteří nejsou na život mimo dělohu matky připraveni, se musejí stát velcí bojovníci. Terapie, například s použitím plicní ventilace nebo oběhové podpory, je totiž velmi agresivní a invazivní a nezralé děti jsou příliš citlivými pacienty. Ne každý krok pro záchranu života má pouze pozitivní dopady.

Velkým pomocníkem jsou pro lékaře a sestry na neonatologických odděleních i nejmodernější přístroje - od sofistikovaných inkubátorů, přes monitorovací systémy a přístroje na poskytování ventilačnní podpory až po počítačové sítě a možnost sběru dat.

Přístroje a trubičky komplikují kontakt a zvyšují strach

Předčasný porod a narození nezralého dítěte představuje obrovskou zátěž i pro rodiče. „Každá maminka si přeje mít zdravé dítě. Když se miminko narodí předčasně, je to šok pro celou rodinu,“ říká psycholožka Laura Janáčková z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V prvních chvílích je proto nesmírně důležitá komunikace mezi lékařem a rodiči.

Nedonošené miminko

„První, co je důležité, je máma. Je nutné vysvětlit jí, co se děje, jak je miminko veliké, jaké má šance a co všechno pro něj může udělat. Potom je na řadě i pohovor s tatínkem, který by měl být největší oporou mamince,“ dodává psycholožka.

Velké obavy se rodičů zmocní už při prvním pohledu na dítě v inkubátoru. „Málokdo si dovede představit, jak opravdu jsou ty dětičky maličké, a ke všemu mají spustu trubiček a přístrojů, které jsou větší než samotné miminko. A kůže a prostoru, kterého by se matka mohla dotknout, je opravdu maličko. Tím pádem nastartuje strašný strach a obavy, co bude dál,“ vysvětluje Janáčková a dodává, že i takto nezralé novorozeně vnímá už první kontakt a dotek rodičů a ten je proto v terapii velmi podstatný.

Jaký je postup v péči o předčasně narozené dítě a jak situaci usnadnit jeho rodičům? Poslechněte si celý pořad Trendy >>

autoři: anr , kte
Spustit audio