Nejen prezidenta, paragraf o urážce by mohl chránit i další, řekl 'otec' novely Ondráček
Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM), který předložil návrh zákona o trestním stíhání urážek hlavy státu, tvrdí, že se vracíme k dobrým zákonům z období před rokem 1989. Začalo to ochranou úředníků a mělo by to pokračovat ochranou hlavy státu a případně ústavních činitelů.
„Ochrana prezidenta tu byla za první republiky, v letech 1948 až 1989 a přetrvalo to i v letech 1989 až 2007,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Ondráček. Odmítl ale, že by zákon vznikl s motivací chránit někoho konkrétního, protože současného prezidenta se už v tomto funkčním období stejně zákon nedotkne.
Ondráčka tvrdí, že se po roce 1989 vypustilo mnoho zákonů včetně ochrany prezidenta s tím, že je už nepotřebujeme. V současné době se ale podle Ondráčka ukázalo, že „byly dobré a že je potřebujeme“. Jako příklad zmínil ochranu úředníků před verbálními útoky.
Skupina poslanců navrhuje až rok vězení za hanobení prezidenta. Chce předejít urážkám a excesům
Číst článek
Ondráček se nebrání tomu, aby se ochrana netýkala jen prezidenta, ale všech ústavních činitelů. „Když jsem s kolegy, kteří připodepsali, o této věci diskutoval, tak jsme se nebránili tomu širšímu pojetí, klidně i o ústavní činitele. Já s tím žádný problém nemám. Je to věcí diskuze,“ vysvětlil a dodal, že je připraven o tom dále jednat na půdě ústavně-právního výboru.
Poslanec Marek Benda (ODS) se ale nedomnívá, že by byla potřeba obrana prezidenta. „Byl jsem už proti návrhu na ochranu úředníků,“ řekl Radiožurnálu. Podle něj by bylo lepší veškeré verbální trestné činy zrušit. „Verbální trestné činy bychom měli úplně vymýtit z trestního zákoníku, než je rozšiřovat,“ dodal.
Benda tvrdí, že obzvlášť současný prezident nepotřebuje ochranu před urážkami a vulgaritami svých odpůrců. „Upřímně řečeno, jestli někdo výrazně hrubne veřejný prostor, tak je to současný prezident. Ne jeho kritici,“ dodal.
