Pro Araby je dravec důležitější než pěkné auto. V Emirátech pro ně mají i speciální nemocnice

Na cestě letadlem do Perského zálivu se vám může stát, že budete sedět vedle sokola. Bude mít vlastní sedačku a pařáty přivázané ke speciálnímu bidýlku. Poletí s ním ovšem nejspíš i jeho hrdý majitel. Arabské letecké společnosti smějí přímo na palubě a bez klece přepravovat až patnáct vznešených dravců. V zemích Zálivu si jich lidé nesmírně cení, hýčkají je a za sokolího člena rodiny utrácejí astronomické částky.

Sokolí krasavec se pěkně vzteká, ale je jediný, protože dalších dvacet dravců sedí tady v čekárně na lavičkách naprosto klidně. Mají totiž na hlavách kožené čepičky, které zakrývají i oči. Čekají tu na lékařskou prohlídku.

Na její výsledky jsou ale zvědaví především majitelé těchto sokolů. „Svého Feláha jsem přinesl jen na preventivní prohlídku, nic mu snad není,“ věří Džásim, vysoký místní Arab v krásně nažehlené tradiční bílé košili.

Čtěte také

Navléká si koženou rukavici a svého svěřence si na ni posadil. „Trénuju s ním každý den, když je chladněji, tedy ráno od šesti – od východu slunce, nebo večer po páté hodině, když slunce zapadá,“ vysvětluje Džásim. Sokolů má víc, některé druhy prý lépe snášejí horko, jiné jsou zase rychlejší. Právě v rychlosti letu sokolů se tu konají i soutěže.

Sokolí transplantace

Doktor Mohamed Nafeez mě nechává přihlížet udržovacímu zákroku. Půl metru vysoké sokolici dává na operačním stole narkózu tak, že jí hlavu strčí do nádoby s uspávacím plynem. Opeřence pak podrobně prohlíží, měří, brousí mu drápy a zobák a nechává mě, abych si pohladil jeho jemné peří.

Sokolí samice dostává na operačním stole narkózu tak, že jí hlavu strčí do nádoby s uspávacím plynem

Právě transplantace per je jeden z nejčastějších zákroků zdejších odborníků: „Když si po cestě nebo při lovu poškodí pero, ztratí rovnováhu a nemůžou už tak skvěle létat. Každé pero má totiž nezastupitelnou funkci,“ vysvětluje doktor Nafeez a ukazuje mi velkou zásuvku s přihrádkami, ve kterých jsou roztříděné brky podle barev a velikostí.

Čtěte také

Na letovou funkci nemá barva žádný vliv, nesprávný odstín pera by ale měl bezpochyby neblahý vliv na majitele sokola. Sbírají je, když sokoli peří každoročně shazují. „Používáme bambusové grilovací špejle. Poškozené pero takhle uřízneme, do dutého stvolu brku vlepíme epoxidem špejli a na ni nasadíme náhradní pero,“ přibližuje Mohamed Nafeez majstrštyk zdejších veterinářů.

Sokol na palubě

Sokolí nemocnice v Abú Zabí je největší svého druhu na světě. Ročně tady ošetří přes 11 tisíc ptáků. Podle německé ředitelky Margit Müllerové je sokol základem identity emirátských Arabů: „Beduíni tady v Arábii tradičně používali sokoly k lovu. Dravci pro ně byli nezbytní k přežití v poušti. Sokol je proto součástí zdejších rodin stejně jako syn nebo dcera.“

Pacienti v čekárně. Sokoli jsou díky koženým čepičkám zcela v klidu

V samotných emirátech je dnes lov zakázaný. Sokolníci ale chtějí dopřát svým miláčkům dobrá loviště, a proto s nimi cestují do Kazachstánu, Turkmenistánu nebo Maroka.

„Sokol má ve Spojených arabských emirátech svůj cestovní pas, ne jen očkovací průkaz, jako mají psi nebo kočky „Pas sokolům umožňuje létat na palubách arabských aerolinií, jako jsou Etihad nebo Emirates, jako normálním pasažérům.“ říká Margit Müllerová. Žádné jiné zvíře prý takto bez schrány v kabině pro cestující létat nesmí.

Čtěte také

Zkušenosti se sokolími zákazníky má i Eva Chlpíková, která pro jednu zdejší leteckou společnost pracuje jako letuška: „Jsou celkem klidní, mají klapky na očích, připoutají je ke stojánku, který se připevní k sedačce. Jen když sokol cítí ten přetlak při odletu a při přistání, tak začne trochu třepat křídly.“

Zapomněl jsem se zeptat, jestli bohatí majitelé někdy zaplatí svým opeřeným miláčkům třeba i business třídu.

autor: mac
Spustit audio