Latina je stejně jako čeština náš jazyk, tvrdí lingvistka

„Termín mrtvý jazyk, kterým se latina označuje, není nic špatného,“ upozornila lingvistka.

Toto slovní spojení pouze znamená, že jazyk nemá své rodilé mluvčí. „Neznamená to, že není důležité se ho učit nebo že ho nelze používat,“ dodává Pultrová.

Podle ní na dnešních středních školách latina podporu má. „Ale liší se školu od školy. Záleží na aktivitě toho kterého učitele, protože se jazyk na středních školách učí až ve chvíli, kdy je o něj zájem.“

„Dnešní studenti, protože ani jejich rodiče se s latinou ve škole nesetkali, nemají představu, jak moc je latina důležitá,“ konstatovala odbornice.

Důvodů, proč je žádoucí latinu nejen uchovat, ale i pěstovat, je několik. „Latina je skutečně jazyk naší kulturní historie, ne jen nějaký odtažitý jazyk staré antické říše.“

„Latina je jazyk s nesmírně zajímavou historií. Původně to byl jazyk maličkého kmene ve starověké Itálii. Tento kmen Latinů, později Římanů byl ovšem nesmírně úspěšný, politicky expandoval a velice rychle dobyl obrovská území, čímž je dobyla i latina.“

„V předchozí éře se ze zjevných důvodů akcentovala ta slovanská složka naší kultury, ale je třeba si uvědomit, že nejvýznamnější díla celého středověku a novověku jsou psána latinsky. Legendy, Kosmova kronika, Hus a Komenský psali latinsky. Je to skutečně náš jazyk,“ tvrdí Pultrová.

Právě obrovské geografické rozpětí latinského jazyka napříč dobytými regiony přispělo ke „zmrtvění“ tohoto jazyka. „V tak velké říši jazyk nemohl zůstat jednotný. Začaly se vyvíjet lokální varianty, základy budoucích románských jazyků.“

„Latina tedy svým způsobem žije v dnešních románských jazycích, a to, co byla klasická latina, se zakonzervovalo, ztratilo své rodilé mluvčí a stalo se na dalších 15 století jazykem masivně užívaným po celý středověk i novověk,“ popsala bohatou minulost latiny Lucie Pultrová.