Nejlépe třídí ve Starém Hradišti, kontejnery tam ale nenajdete

Paradoxní je, že ať se ve Starém Hradišti podíváte kamkoli, žádné kontejnery, nebo nádoby na tříděný odpad na sklo, papír, plasty, tady neuvidíte. Jak tedy dosahují tak dobrých výsledků v třídění odpadu? Naznačuje místní obyvatel Václav Pešek: „Tady nám dávají pytle, a do nich se třídí. Vyvážejí to jednou za 14 dní.“

Pytle místo kontejnerů

Je to jednoduché. Místní tříděný odpad dávají do pytlů, a to, že tady kontejnery nejsou, je prý záměr, řekl nezávislý místostarosta Starého Hradiště Václav Janovský: „Jde o to, abychom udrželi co největší čistotu na veřejných prostranstvích. Proto, tam ty kontejnery nejsou. Takže je tady systém sběru odpadu do plastových pytlů, které mají lidé doma. Ty pytle jim vydáváme zadarmo, podle potřeby.“

A jak lidi motivují k tomu, aby do pytlů vůbec třídili? Poplatek za odpady v obci podle místostarosty vybírají za popelnici a ne za osobu: „Není tady poplatek na hlavu. A když majitel nemovitosti umí třídit, tak ten odpad dokáže vyseparovat tak, že mu stačí k jeho nemovitosti malá popelnice. 80litrová je nejmenší, kterou nabízíme, a zaplatí za ni 800 korun za rok. A když si vezmete, že třeba nemovitost má pět lidí, tak jsou to 2 stovky na jednoho obyvatele.“

Podle Arniky, která obci udělila Odpadového Oskara a uvedla jí jako dobrý republikový příklad, místní na jednoho člověka vytřídí ročně 80 kilogramů odpadu a to je dvakrát víc, než je celostátní průměr.

Do Pardubického kraje ale míří Odpadových Oskarů víc. Za nejnižší produkci odpadů v kraji si je vysloužily obce Rokytno a Moravany. A vedle nic také Vysoké Mýto.