Prameny Zrzávky v Hostašovicích na Novojičínsku jsou podzemní hříčkou přírody
Prameny říčky Zrzávky v Hostašovicích na Novojičínsku jsou podzemní hříčkou přírody. Místo ve smrkovém lese, kde prameny vyvěrají ze země, je od roku 1993 přírodní památkou. Zvláštností jsou dva prameny, které vyvěrají jen pár metrů od sebe, ale přitom z rozdílného podloží, díky čemuž se jejich voda výrazně liší svým chemickým složením, barvou i chutí.
Jde o ojedinělý hydrogeologický jev, který patří mezi turistická lákadla na naučné stezce Františka Palackého.
Prameny jsou od sebe rozeznatelné na první pohled. Výše položený pramen s obsahem síranu železitého zbarvuje kameny, po kterých stéká, výrazně do rezava. Vodu lze označit jako kyselku a právě ona dala jméno říčce Zrzávce.
Druhý pramen, vzdálený jen zhruba tři metry, vytváří na kamenech o něco méně viditelný bílý povlak. Rozdíl je patrný nejen zrakem, ale především čichem. Níže položený pramen totiž obsahuje příměs sirovodíku a specificky čpí, což dokládá i jeho jméno - Smradlavka.
V chuti se zápach nijak neprojeví, pokud necháme vodu po načepování chvíli odstát. Sirovodík vyprchá a zůstane pouze chutná pramenitá voda, pro kterou si stejně jako pro vodu z druhého pramene jezdí lidé z širokého okolí. Zda je zdejší voda léčivá, potvrzeno není, nicméně například kyselka obsahuje hodnoty vápníku a hořčíku srovnatelné s celorepublikově známými léčivými vodami. Kromě klasického popíjení se voda hodí i na přípravu dobré kávy.
Z Ještěrky teče voda do dvou moří
Prameny Zrzávky jsou pod správou CHKO Poodří. Železitý pramen využívá také Český hydrometeorologický ústav pro sledování stavu podzemních vod. Úhledná dřevěná budka vybudovaná u pramene skrývá měřící zařízení, které umožňuje shromažďovat různé údaje a data.
Obec Hostašovice leží na trase evropského rozvodí a s tím souvisí další zvláštní úkaz. Jedná se o studánku Ještěrka, která leží na úbočí kopce Trojačka. Studánka je zajímavá tím, že její pramen se po několika metrech rozdvojuje a každý pramínek teče pak do jiného moře – jeden do Baltického, druhý do Černého. Tomuto jevu se říká bifurkace.
Na naučné stezce Františka Palackého, která vede územím Přírodního parku Podbeskydí a je dlouhá necelých 12 kilometrů, narazí výletníci i na další přírodní, zvláště geologické zajímavosti - například Polštářové lávy ve Straníku nebo Pikritové mandlovce u Kojetína. Stezka představuje část Vnějších Západních Karpat s oblastí Štramberské vrchoviny, která sousedí s Příborskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Bez zbraní budeme jen umírat.‘ Na Ukrajině panuje rozčarování, že se svět dívá jinam, popisuje Boháč
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí
-
Evangelický farář musí umět všechno. Jan Satke se rozhodl, že vymění církev za lokomotivu
-
‚Obyčejně vede Amerika, teď je v závěsu.‘ Česko stojí v čele boje za svobodu, říkají američtí kongresmani