Itálie stojí před klíčovým referendem

Italský deník La Repubblica zdůrazňuje, že Italové musejí jít za každou cenu volit. „Podle posledních průzkumů ústavní reforma neprojde jen malou většinou hlasů, což by znamenalo Renziho pád. Ještě důležitější je ale informace, že obrovské množství voličů zatím není rozhodnuto, jak hlasovat,“ píše list.

„Tato nejistota by však neměla vést k tomu, že lidé nakonec zůstanou doma,“ podotýká italský expert na ústavní právo Michele Ainis. Jak dodává, nezájem voličů může mít nejrůznější následky. V parlamentních volbách jde často o protestní hlasování a odmítnutí vládní politiky. V případě tohoto referenda ale hrozí, že se lidé zachovají netečně k samotné ústavě coby základnímu principu společné existence Italů. A to by byl problém velký, protože ústava bez občanů a voličů je jako kostel bez věřících. Nehledě na to, že menšinová rozhodnutí bývají v drtivé většině špatná,“ uzavírá Michele Ainis svůj komentář v listu La Repubblica.

Italská ruská ruleta

Finský deník Kauppalehti jde dál a označuje nedělní referendum za „Renziho ruskou ruletu“. „Italský premiér rozehrál stejně riskantní hru, do jaké se v červnu pustil tehdejší britský premiér David Cameron s brexitem. Problém referend bývá nejčastěji v tom, že volba nakonec zcela ignoruje původně položenou otázku a zvrhne se v něco úplně jiného,“ píše finský list.

Italům v neděli vůbec nepůjde o ústavu. Jednoduše dají najevo nespokojenost s kabinetem. A i když referendum přímo neohrožuje hospodářskou a politickou stabilitu Evropské unie, může mít nakonec fatální důsledky.Komentátor finského deníku Kauppalehti

Členské země unie od počátku finanční krize před osmi lety s obavami sledují italský bankovní sektor a nebezpečnou zadluženost tamní ekonomiky. Pokud ve volbách uspějí populisté, vezmou za své naděje na uskutečnění nezbytných reforem a Itálie se zase o něco víc vzdálí eurozóně.

Začátek konce eurozóny

Britský deník Independent se obává, že referendum může být „začátkem konce eurozóny“. „Nákaza z Itálie se může snadno přenést do ostatních zemí unie přesně tak, jak se za finanční krize šířily toxické úvěry a oslabovaly bankovní sektory v Evropě i kdekoli ve světě. Po roce 2008 se přitom nepodařilo s italskými bankami provést změny. Je to nedokončený úkol. Finanční krize dávno ukázala, že vznik jednotné evropské měny byla chyba. Fakticky jsme vytvořili systém trvalé německé finanční podpory jižním státům unie, a následky tohoto ekonomického i politického omylu jsou nedozírné,“ soudí autor článku v britském deníku Independent.

Bankovky euro|foto: Fotobanka Pixabay

Malou naději vzkřísil před referendem skandál populistického Hnutí pěti hvězd. To podle italského deníku Corriere della Sera falšovalo voličské podpisy. Policie vyšetřuje na Sicílii tři poslance hnutí, kteří už v pondělí večer přišli o mandát. Strana, kterou založil komik Bepe Grillo, přitom vpadla na italskou politickou scénu s razantním příslibem, že rozkryje korupci na nejvyšších místech, všímá si autorka článku a dodává:

Podvody byly zaznamenány před čtyřmi lety v Palermu, kde celkem 13 činitelů strany tajně registrovalo voliče bez jejich vědomí. Bez tohoto podvodu by kandidát Hnutí pěti hvězd v regionálních volbách neměl šanci na úspěch, píše komentátorka a pokračuje: „Někteří provinilci se už přiznali, ale trojlístek – dnes už bývalých - poslanců odmítá vypovídat. Vyšetřovatelům se také odmítli podepsat, aby nebylo možné provést expertízu a zjistit, zda podpisy stovky voličů nefalšovali právě oni. A Corriere della Sera na závěr cituje senátorku za Renziho Demokratickou stranu Marii Spilabotteovou, která prohlásila: „Takhle vypadá poctivá politika v pojetí Hnutí pěti hvězd – s policií se nebavíme.“