Předražené koncerty a podezřelé zakázky. O co jde v kauze slovenské whistleblowerky?

Těsně před šestou večer, v neděli 20. listopadu, zveřejnila šestadvacetiletá Zuzana Hlávková text o své zkušenosti se slovenským ministerstvem zahraničí. Článek napsala pro blog Transparency International a jak dnes už víme, nerodil se lehce. Šestadvacetiletá úřednice noc po jeho zveřejnění naspala jen dvě hodiny kvůli obavám z toho, co její svědectví způsobí. Bála se oprávněně – Slovenskem od té chvíle otřásá skandál, který premiér Fico označuje za útok na ministra zahraničí i slovenské předsednictví v Radě Evropské unie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zuzana Hlávková upozornila na podezřelé zakázky na slovenském ministerstvu zahraničí.

Zuzana Hlávková upozornila na podezřelé zakázky na slovenském ministerstvu zahraničí. | Foto: zdroj: ČT24

Zuzana Hlávková nastoupila na ministerstvo zahraničí v létě loňského roku a na starost dostala kulturní události a akce, které měly propagovat Slovensko v zahraničí. Tedy i události, které úzce souvisely se slovenským předsednictvem v Radě Evropské unie.

Absolventka skotské univerzity v St Andrews, (kterou mimochodem absolvoval i následník britského trůnu), jež se podle vlastních slov na Slovensko vrátila proto, aby přispěla k dobrému obrazu země, si práci zprvu pochvalovala. Pak ale, jak tvrdí, začaly problémy. Ve svém textu popisuje, jak se na podzim 2015 na ministerstvu začala objevovat bývalá generální ředitelka soukromé televize Markíza Zuzana Ťapáková. Manažerka měla pomáhat jako poradkyně, její oficiální funkci a výši odměny ale ministerstvo zahraničí odmítlo Transparency International sdělit. Podle informace, kterou zveřejnil ministr Lajčák mnohem později, Ťapáková jako poradkyně pobírala „čistý“ plat 1400 eur (asi 38 900 korun).

Slovensko čelí nařčení, že předražilo zakázky ohledně předsednictví v Evropské unii

Číst článek

Po příchodu Ťapákové začaly růst rozpočty naplánovaných akcí, tvrdí Zuzana Hlávková. „Začal na nás být vyvíjen tlak měnit podobu původních projektů na základě jej požadavků, což obnášelo výrazné navyšování rozpočtů,“ napsala whistleblowerka v textu. „Akce, které byly původně plánované jako skromné a decentní, se náhle měnily ve velkolepé události,“ dodala. Cena dvou otvíracích koncertů se tak měla z naplánovaných 63 800 eur (asi 1,7 milionu korun) narůst na „několik statisíc eur“.

Někdejší ředitelka televize Markíza měla zároveň prosazovat velkolepý koncert k představení loga slovenského předsednictví, který se pak v celé kauze stal klíčový. Podle Hlávkové byla ona i její kolegové proti akci, kterou považovali za marnění peněz - ostatní země si většinou vystačily s tiskovou konferencí nebo zprávou. Proti akci se však nikdo nepostavil, Hlávková říká, že na příslušném odboru ministerstva nikdo nevěřil, že k ní opravdu dojde.

Agentura Evka

Akce, během níž představilo ministerstvo zahraničí 22. února logo slovenského předsednictva, měla nakonec do tiskové konference daleko. V slavnostně nasvícené budově národního divadla se na pódiu střídali folklórní umělci s houslisty, operními zpěváky, taneční světelnou show a politiky. Část programu zároveň nápadně připomínala slavnostní sněm vládnoucí strany Smer z prosince 2015. Slovensko představovalo své logo dva týdny před parlamentními volbami.

Celou událost dostala na starost agentura Evka, na kterou, tvrdí Hlávková, „bylo zadání zakázky podle všeho ušité.“ Její návrh předpokládal cenu akce 156 tisíc eur (asi 4,2 mil korun), díky čemuž se využila výjimka ze zákona o veřejných zakázkách, která umožňovala řešit zakázky předsednictva do 162 tisíc eur bez veřejné soutěže. Agentura Evka se měla postarat o všechno. I přesto se na organizaci akce podle Hlávkové do velké míry podíleli i zaměstnanci ministerstva. Na povrch zároveň začalo vycházet, že ministerstvo zaplatí honoráře účinkujících i pronájem Slovenského národního divadla nad rámec smlouvy, která měla pokrýt vše.

Pár týdnu předtím, než se představilo logo, dostala Hlávková na starost jeden ze dvou otevíracích koncertů, na kterém měla pracovat agentura Viva Musica!. „Oslovení agentury a zadání zakázky nepředcházela veřejná soutěž ani průzkum trhu,“ napsala Hlávková. I zde rozpočet nabobtnal z plánovaných 20 tisíc eur na 230 tisíc eur a na Hlávkovou byl podle jejích slov vyvíjen tlak, aby do voleb zpracovala výjimku ze zákona o veřejných zakázkách. Hlávková požádala o zrevidování rozpočtu, který nakonec klesl na 123 tisíc eur, i když předpokládá, že tahle suma nebyla konečná. Spolu se žádostí o revizi podala zároveň i výpověď.

Srdce ruku v ruce s rozumem

Zde by mohlo celé účinkování Zuzany Hlávkové na ministerstvu skončit. Jenže mladá žena se rozhodla požádat o setkání ministra Miroslava Lajčáka. Lajčák je zkušený diplomat a jeden z nejznámějších členů vládnoucí strany Smer, který se letos ucházel i o místo generálního tajemníka OSN. Ze setkání s ním ale měla Hlavčáková smíšené pocity. „Řekl mi, že mé mladické ideály jsou mu sympatické, ale že srdce musí jít ruku v ruce s rozumem,“ napsala. „Řekl také, že bohužel na Slovensku žijeme v jistém nastavení, kde například v IT sektoru existují kartely a různé zákulisní dohody, se kterými bohužel stát nedokáže nic udělat a musí se jim přizpůsobit,“ sdělil prý Hlávkové ministr.

Na její dotaz, proč muselo ministerstvo médiím lhát o celkové sumě představení loga, která měla být o 100 tisíc eur vyšší než zveřejněná suma, prý Lajčák odpověděl, že slovenská média jsou neobjektivní a zajímají se jen o peníze, a ne o obsah. Jeho nabídku vrátit se na ministerstvo Hlávková odmítla.

„Po odchodu z ministerstva jsem nejdřív nevěděla, jak se k tomu postavit. Bojovala jsem sama se sebou. Ale věděla jsem, že se k tomu chci postavit co nejsprávněji a nejlépe,“ řekla Hlávková Denníku N, proč se nakonec rozhodla o dění na ministerstvu mluvit veřejně a obrátila se na Transparency International. Ta poslala oficiální podněty Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, antimonopolnímu úřadu a Úřadu pro veřejné zakázky.

Cílený útok proti úspěchu

Den po zveřejnění svého textu se Hlávková Denníku N svěřila, že v noci spala jenom dvě hodiny a velice se bála své první tiskovky. Šestadvacetiletou ženu podpořila rodina, co se ale bude dít, jak sama řekla, netušila. To, jak bude vypadat postoj slovenské vlády k obviněním, které se týkají jejího ministra, ukázal o dva dny později premiér Robert Fico. „To, co se děje poslední dva nebo tři dny, není náhoda. Je to cílený útok proti úspěšnému slovenskému předsednictví. Je to cílený útok proti ministru zahraničí,“ prohlásil na tiskové konferenci. Zároveň se postavil za svého stranického kolegu, když řekl, že Lajčák je kvalitní diplomat, jakého by přál i jiným zemím.

Na stejné tiskové konferenci zazněl i dnes už známý Ficův výrok o tom, že novináři neinformují, ale bojují se slovenskou vládou. „Někteří z vás jsou špinavé protislovenské prostitutky,“ prohlásil. Za útok na předsednictví označil obvinění i ministr Lajčák, nesdělil ale, kdo by měl za útokem stát. Sám prý požádal stejné úřady jako Transparency International o ověření všech veřejných zakázek souvisejících s předsednictvím. Případem se bude zabývat i zahraniční výbor slovenského parlamentu, který chce na ministerstvu zahraničí uskutečnit poslanecký průzkum.

Hlávkové popis vzájemného setkání Lajčák nevyvrátil, ani nepotvrdil. „Já bych to setkání popsal jinak. Nechci říct, že lže. Ale kdybych ho měl popsat já, popsal bych ho jinak,“ řekl během tiskové konference. Finální vyúčtování nákladů na předsednictví má Slovensko zveřejnit v první polovině roku 2017. K rychlému vyšetření obvinění vyzval i prezident Andrej Kiska, který zároveň zdůraznil důležitost toho, že Hlávková poukázala na selhání státu. Platí podle něj ale také presumpce neviny.

Za Hlávkovou se mezitím postavili slovenští studenti v zahraničí. Téměř 3 tisíce z nich podepsaly otevřený dopis, ve kterém vyjadřují své znepokojení i skepsi. „Příběh Zuzany nám ukazuje, že zahraniční studenti to s návratem na Slovensko nebudou mít vůbec jednoduché,“ uvádí text. Dalších 1200 studentů slovenských vysokých škol podepsalo dopis, ve kterém oceňují odvahu Hlávkové. „Při čtení toho, jak se po čase Zuzana musela cítit bezmocná, můžeme jenom přemýšlet, kolik lidí s podobnou zkušeností to vzdalo a korupci a klientelismu přestalo vzdorovat,“ píšou studenti.

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme