‚Zkušený‘ Valls zapěl ódu na sebe samého. Teď ho čeká bratrovražedný boj socialistů

„Mám v sobě sílu, vůli sloužit svojí zemi. Slovy ji nelze vystihnout, je to naprosté přesvědčení. Chci dát vše Francii, která mi tolik dala.“ Když Manuel Valls v pondělí oznamoval svůj záměr stát se příštím prezidentem, slogan pod ním vyzýval „k vítězství všeho, co nás spojuje“. Jenže vzletná slova i touhu levice po Elysejském paláci může poslat k zemi realita. Cesta rozhádaných socialistů k lednovým primárkám bude krutá, míní francouzská média.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Služba Francii je mnohem větší než já sám." Valls prohlašuje, že se vzdává premiérského křesla kvůli Elysejskému paláci.

"Služba Francii je mnohem větší než já sám." Valls prohlašuje, že se vzdává premiérského křesla kvůli Elysejskému paláci. | Zdroj: Reuters

„Nadcházející primárky jsou fantastickým prostředkem, jak obnovit jednotu,“ řekl Manuel Valls, když francouzskou veřejnost seznamoval se svou kandidaturou na prezidenta Francie. K účasti v primárních volbách, jimž Socialistická strana (PS) vyhradila 22. a 29. leden, vyzval odcházející premiér „všechny Francouze, kteří odmítají extrémní pravici, kteří odmítají společenský pokles nabízený Françoisem Fillonem“.

‚Nikdy jsem nepodlehl vábení‘

Republikánský kandidát Fillon a jeho „program se svými starými recepty z 80. let“ si podle Vallse neporadí s problémy „světa, který už nemá nic společného s tím, co býval: teroristická hrozba, klimatické oteplování, oslabování Evropy, vzestup extrémní pravice“. Naopak sám sebe Valls představil jako člověka, jehož „zkušenosti“ pomohou ubránit „nezávislou Francii tváří v tvář Číně Si Ťin-pchinga, Rusku Vladimira Putina, Americe Donalda Trumpa a Erdoganovu Turecku.“

Když Valls v pondělí řečnil v Evry, svém „srdečním městě“, v jehož čele stál 11 let coby starosta, heslo na jeho pultu hlásalo jednotu. „Nikdy jsem nepodlehl vábení individualismu, neopustil skupinu. Ne, služba Francii je mnohem větší než já sám. Ministr, premiér, konal jsem svoji povinnost, usilovně, naprosto loajální, neustále usilující o splnění úkolu, který mi uložila hlava státu (Hollande),“ zhodnotil své působení v čele Francie.

Ruku na srdce. Manuel Valls oznamuje svou kandidaturu, pod ním heslo "Dovést k vítězství to, co nás spojuje". | Foto: Reuters

Průzkumy veřejného mínění Vallsovi věří. Podle Reuters ho francouzští voliči levice pokládají za favorita primárek, přestože oficiální kampaň zahájil teprve svým pondělním projevem. Pokračuje však zostra, píše Le Figaro: po úterní demisi ho čeká večerní rozhovor na TF1 a hned druhý den zahájí intenzivní turné po regionech v burgundském départmentu Doubs, kde je na vzestupu krajní pravice. Kampaň má pokračovat v tempu aspoň tři cesty týdně, přičemž konkrétní program má představit do 15. prosince.

Nesmiřitelní konkurenti

Jenže expremiér si kromě republikána Fillona musí dělat starosti i se svými spolustraníky. Socialisté mají k jednotě daleko, o čemž svědčí i fakt, že je to poprvé za více než 50 let, kdy strana s úřadujícím prezidentem vybírá prezidentského kandidáta v primárkách. Nepřekvapí, že François Hollande, jemuž nyní důvěřují jen dva z deseti Francouzů, nebude usilovat o druhý mandát. Vallsovi ovšem stojí v cestě jiní konkurenti: kromě senátorky Marie-Noëlle Lienemannové či bývalého inspektora práce a odboráře Gérarda Filoche se mu postaví také jeho někdejší ministři Arnaud Montebourg a Benoît Hamon. Ti byli z vlády vyloučeni, protože zpochybňovali Hollandovu politiku a autoritu, připomíná Le Monde, a k Vallsovi chovají pramalé sympatie.

Francouzský premiér Valls končí. Chce ale kandidovat na prezidenta

Číst článek

Dokládá to i Montebourgův komentář k expremiérovu pondělnímu projevu. „Kdo je ten Manuel Valls, který mluví? Ten, který kandiduje, nebo ten, který vládl? Brání sociální demokracii, ale vládl s 49.3 (článek ústavy, který vládě umožnil obejít parlament – pozn. red.), brání respekt vůči občanům, ale (bez souhlasu parlamentu reformoval) zákoník práce, brání jednotu levice, ale stojí za teorií nesmiřitelných levicí, říká, že chce sjednocovat, ale prosadil zbavení národnosti (občanství).“

O Vallsově schopnosti sjednotit francouzskou levici a dovést ji k volebnímu úspěchu pochybují i mnozí další. Le Monde v tomto duchu cituje například socialistickou starostku Lille Martine Aubryovou nebo poslance a Montebourgova stoupence Laurenta Baumela. Ten míní, že „zásadním problémem“ Manuela Vallse bude „zaclonit účet, který nepatří jen Hollandovi“, ale také Vallsovi samotnému.

Levice versus průzkumy

Cestu k socialistickým primárkám bude lemovat krutá, agresivní kampaň, uzavírá Le Figaro. A ať už lednové hlasování vyhraje kdokoli, jisté je, že se zapotí, aby si Francouze naklonil na svou stranu. Poslední průzkumy napříč voličským spektrem naznačují, že levicoví kandidáti 23. dubna 2017 propadnou. Do druhého kola, které je vypsáno na 7. května, podle nich postoupí republikán Fillon a šéfka nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová.

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme