Země se otáčí stále pomaleji. Za 18 miliard let bude mít den 25 hodin

Více než rychlost zpomalování je ale na objevu zajímavý způsob, jakým to astronomové zjistili. Britští vědci použili poměrně inovativní metodu, kdy analyzovali zatmění Slunce a Měsíce po tři tisíce let zpět do minulosti, přičemž vycházeli z historických pramenů a dobových záznamů.

Pro lidstvo byly totiž tyto události vždycky zlomové, hlavně zatmění Slunce, a tak je zaznamenávali už třeba na hliněných destičkách. Vědci tak vzali babylonské destičky, starořecké texty, svitky z Číny, záznamy ze středověké Evropy nebo poznámky arabských učenců. A v nich hledali záznamy nejen o zatmění, ale i třeba o tom, jaké hvězdy kdy Měsíc zakrýval, a další údaje o nebeských jevech.

Astronomům se povedlo jednotlivé události přesně zasadit do místa a času konání. Údaje pak porovnali s počítačovou simulací. Zjistili tak, že historické záznamy a počítačová simulace prostě nesedí. Zpřesněné výpočty pak ukázaly zmíněnou hodnotu dvě, respektive 1,8 milisekundy za sto let. Rychlost ale není pořád stejná, dochází k výkyvům, a to v rámci desetiletí až století.

Příčin zpomalování otáčení Země je celá řada. Roli hrají slapové jevy, hlavně vliv Měsíce na vodní masy na Zemi, a také klima, respektive množství sněhu a ledu na pólech. Když jsou totiž póly stlačeny masou zmrzlé vody, Země se otáčí pomaleji. Vliv má také to, že během dob ledových mají světové oceány nižší hladinu, a tím pádem je slabší i zmíněný efekt měsíční gravitace. Jistý vliv má i elektromagnetické pole mezi zemským jádrem a kůrou.