Ruská vláda nabídla 6000 eur Tamerlanu Eskerchanovi, jednomu z pětice Čečenců obviněných z vraždy Borise Němcova. Eskerchanov si v červnu stěžoval u Evropského soudu pro lidská práva, že s ním ve vazbě zacházeli nelidsky. Peníze má dostat, pokud svou stížnost stáhne, informoval v úterý Kommersant.

Tento článek je více než rok starý.

16:20 13. prosince 2016 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Eskerchanov tvrdí, že se ve vazbě stal obětí „nelidského (a) ponižujícího zacházení (či) trestu“ a že ho dozorci bili. Stížnost u Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) vznesl v červnu prostřednictvím právničky Rosy Magomedové.

Do kauzy následně zasáhl náměstek ruského ministra spravedlnosti Georgij Matjuškin, představitel Moskvy při ECHR. V prohlášení uznal, že podmínky, v kterých byl Eskerchanov vězněn, „neodpovídají požadavkům čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod“. („Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.“ – pozn. red.)

'Spravedlivé' peníze

Jako „spravedlivou kompenzaci za (utrpěnou) újmu“ nabídla ruská vláda mimosoudní vyrovnání: jestliže Eskerchanov svou stížnost stáhne, vyplatí mu 6000 eur, a to v rublech a nezdaněně. Peníze dostane do tří měsíců od chvíle, kdy oficiálně uvědomí soud, přislíbil Matjuškin.

Eskerchanov na nabídku zatím nekývl, ale podle jeho právničky ji nejspíš přijme. „V tomto případě se asi budeme muset vzdát,“ přiznala Magomedová Kommersantu. „Nicméně nadále budeme pečlivě sledovat dodržování klientových práv, a pokud budou porušena, znovu se obrátíme na ECHR.“ Jak ovšem dodala, obecně jsou podmínky v ruských vazebních věznicích tak špatné, že si lze stěžovat „na téměř každou.“ (K TÉMATU: ‚Bojím se, že mě zlomí mučení. Nepřežiju déle než týden.‘ Uvězněný kritik Kremlu prosí o pomoc)

Stěžují si i ostatní

Z atentátu na Borise Němcova je obviněna pětice Čečenců: kromě expolicisty Eskerchanova také Chamzat Bachajev, bratři Anzor a Šagid Gubaševovi a Zaur Dadajev. Šestý podezřelý Beslan Šavanov zemřel loni v březnu během policejního zásahu. O tom, jakou roli v Němcovově vraždě skutečně sehráli, se přitom spekuluje, stejně jako o identitě těch, kdo za atentátem skutečně stáli.

Dadajev se k vraždě přiznal už v březnu krátce po svém zatčení, netrvalo však dlouho a své přiznání odvolal s tím, že k němu byl donucen fyzickým nátlakem. I on se letos obrátil na ECHR, stejně jako zbylí tři obvinění, ale z informací Kommersantu nevyplývá, zda Moskva nabídla peněžní kompenzaci také jim.

Ruská federace podepsala Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1998. Od té doby dosáhla více než 80 mimosoudních dohod.

mls Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít