Na stezce Bohuslava Reynka poznáte krásy krajiny, kterou chodíval básník do kostela

15. prosinec 2016
Česko – země neznámá

Petrkov je malebná vesnička na Vysočině jen pár kilometrů od Havlíčkova Brodu. Milovníci výtvarného umění a poezie ji dobře znají, protože tam téměř celý život strávil básník a grafik Bohuslav Reynek, společně s manželkou, francouzskou básnířkou a překladatelkou Suzanne Rennaud.

O jejich životě bylo napsáno několik knížek, vzpomínky synů na rodiče, obrazové monografie i básnické sbírky. A právě synové Jiří a Daniel Reynkovi si přáli, aby v okolí Petrkova vznikla naučná stezka věnovaná jejich otci. A tak jejich přátelé oslovili s touto myšlenkou Klub českých turistů.

„Šlo to velice rychle,“ vzpomíná předsedkyně odboru Klubu českých turistů Havlíčkův Brod Jaroslava Kohoutová. „V únoru byla v Petrkově první schůzka a v září roku 2011, na 40. výročí úmrtí Bohuslava Reynka, se stezka otevírala. Na zahájení přišlo na 300 lidí.“

O stezku se zasloužila nejen obec Petrkov a město Havlíčkův Brod, ale i Klub českých turistů. O kvalitní značení se postarali Vladimír Maršík a Martin Peser ze značkařského oddílu Havlíčkův Brod. Jednotlivá zastavení na stezce navrhl Jaroslav Staněk.

Na zdejším hřbitově byl Bohuslav Reynek pochován na podzim roku 1971

Zastavení zdobí fotografie i básně

Naučná stezka začíná uprostřed Havlíčkova Brodu, hned vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie na Rubešově náměstí. „Bohuslav Reynek sem chodil z Petrkova do kostela,“ říká Jaroslava Kohoutová. Kvůli každé bohoslužbě ušel čtyři kilometry tam a čtyři zpátky.

Panel u kostela turistům připomíná život Bohuslava Reynka v datech. Narodil se 31. května 1892 v Petrkově a o sedmdesát let později tam také zemřel. Kromě mapky celé trasy je na panelu vždy i Reynkova fotografie pořízená jeho synem Danielem.

Z města vede stezka přes náměstí směrem k osadě Dolík k rybníku Žabinec, u kterého se nachází Grodlův mlýn. Ten sice stále stojí, ale proměnil se v rodinný dům. K mlynářskému řemeslu měl ale Bohuslav Reynek blízko, i jeho maminka pocházela ze mlýna. Poezii místa dokresluje jeho báseň Starý mlýn. Dál stezka vede podél potoka Žabince směrem k Petrkovu.

Stezka nese jméno básníka Bohuslava Reynka, ale na panelu u jeho rodného domu najdeme báseň jeho ženy Suzanne Rennaud. Dozvíme se na ní něco málo i o historii Petrkova, staré tvrze, která se později přeměnila na zámeček. U tohoto zastavení tráví kolemjdoucí nejvíc času. Malebná budova se slunečními hodinami, krásná přírodní zahrada i přistavená lavička lákají, aby se člověk posadil a nechal se přenést do dob minulých.

Stezka Bohuslava Reynka

U Petrkova bývaly i lázně

Mezi Petrkovem a obcí Svatý kříž stávaly lázně. Kdysi honosná budova je dnes rozpadlá, ale její opravy už začaly. K porovnání jsou na panelu naučné stezky fotografie z dob, kdy do zdejších lázní mířily spousty lidí.

„Voda z nedaleké studánky bývala považována za léčivou, za uzdravením sem jezdili v 18. století hlavně vojáci. Lázničky, které tu vznikly, byly oblíbeným výletním místem pro lidi z Havlíčkova Brodu. Chodilo se sem tančit, společensky to tady velice žilo,“ popisuje Jaroslava Kohoutová. „Ještě teď je tady pumpa, léčivou vodu si z ní odnášejí nemocní s pohybovým ústrojím.“

Obec na pahorku s výhledem do kraje je posledním zastavením nejen na naučné stezce Bohuslava Reynka, ale i na jeho životní cestě. Na zdejším hřbitově byl na podzim roku 1971 pochován.

autor: dak
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.