Japonci a Afričané vytvářejí v Brazílii nové hudební žánry. Které kapely udávají trendy?
Brazílie je země s fascinující rozlohou i pestrou hudební nabídkou. Národnostní menšiny tu totiž nabývají kolosálních rozměrů. Necelý milion populace tvoří Japonci, téměř dva miliony se hlásí k africkému původu. Hraje se tu proto elektronický pop, afrobeat i hymnické písně propojující křesťanství s africkou spiritualitou. To nejzajímavější z inovativních fúzí těchto žánrů přinášíme v Čajovně.
Bohatým ohniskem je Sao Paulo, město, které počtem obyvatel daleko převyšuje Českou republiku: žije tu přes 12 milionů lidí. Ale vyplatí se hledat i dál. Brazilská hudební nabídka láme všechny rekordy, řada kvalitních alb je k dispozici k legálnímu stažená zdarma.
Zatímco po větší část 20. století bylo hudební metropolí Brazílie Rio de Janeiro, před 30 lety převzalo tuto roli Sao Paulo, které leží o 400 km západněji. Právě tehdy se tu vytvořila silná alternativní scéna, známá jako Vanguarda Paulistana, tedy Předvoj Sao Paula.
Vůdčí postavou tohoto hnutí byl černošský zpěvák Itamar Assumpção, který po své předčasné smrti po sobě zanechal dvě dcery, velmi talentované zpěvačky a skladatelky Anelis a Serenu. Bohužel, tragický osud zasáhl i tuto generaci. Serena ve svých 39 letech podlehla rakovině, ale ke konci svého života naštěstí dokončila vynikající album.
Velkým hudebním tématem se stal v Brazílii afrobeat, žánr u jehož zrodu stál před půl stoletím nigerijský saxofonista Fela Kuti. Brazílie disponuje natolik silnou černošskou populací, že tu afrobeat zdomácněl. K nejlepším skupinám patří Bixiga 70, Iconili a Höröya, celkem 12členný orchestr, který tvoří Brazilci společně s Afričany ze Senegalu a Guineje. Jejich album Höröya lze celé zdarma stáhnout zde.
A pokud máte chuť hledat to, co se do pořadu nevešlo, zde jsou tipy: poslední album zpěvačky Kariny Buhr nebo celá deska Mariany Degani, jejíž nahrávka pořad zahájila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
