Kde jsou muži, co se chtějí starat o děti? Vyplašila je ideologie feminismu?

20. prosinec 2016

Šedesát procent manželství se dnes rozpadá, rodí se méně dětí, než kolik jich umírá, mladí lidé se neradi stěhují od rodičů a otálejí se zakládáním rodiny. Kdo může za současnou krizi rodiny?

„Koncept rodiny se proměňuje, a z toho plynou změny, které vidíme u dnešních mladých lidí,“ uvedla v pořadu Pro a proti filmová dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková.

Podle ní si současná generace takzvaných mileniánů začíná uvědomovat, že „ten krásný nový svět, ve kterém si mysleli, že vyrůstají, není ani tak krásný, ani nový. Globálně existuje vysoká nezaměstnanost mladých lidí, a problémy se kterými se potýkají, dopadají i na jejich rozhodnutí zakládat si rodinu.“


V Čechách ti, kdo vychovávají děti, jsou skoro výlučně ženy. V rodině 98 % lidí na rodičáku jsou ženy, v mateřské školce 96 % učitelů jsou učitelky, na základní škole je 90 % procent učitelek a tak dále. Kde jsou tedy ti muži, kteří se tak hrozně moc chtějí starat o ty děti? Apolena Rychlíková


Už 50 let je tady ideologie, která říká, že člověk má realizovat své sny a touhy a potlačit povinnosti. Muži se tak chovají. Jsou to rozmazlení fracci, nejsou úplně dospělí, a za to může vaše ideologie feminismu, která velebí seberealizaci místo toho dávat důraz na povinnost včetně povinnosti mužské a otcovské. Roman Joch

Svoboda volby, kdo bude pečovat o dítě, tedy jestli žena nebo muž, je v Česku iluzorní. „Máme u nás stále vysoké rozdíly mezi příjmy mužů a žen. Proto ženy, které by chtěly učinit volbu, nemohou, protože muži vydělávají víc a mají rychlejší kariérní růst.“

„Na ženy se uplatňuje mnohem víc stereotypů, a jejich prorážení je něco, co ne každá žena zvládá, a často může rezignovat,“ konstatovala Rychlíková.

Ředitel Občanského institutu Roman Joch varoval, že když se feministické názory propojí se státní mocí, a chtějí státním donucením organizovat lidem životy a určovat role v rodině, tak jsou nebezpečné.

„To, jaké budou mít partneři nebo manželé role, si mají rozhodnout sami. Bohužel některé feministky chtějí, aby státní politika jakési ideální a rovnostářské rozdělení roli podporovala, ať už přímým donucením nebo nepřímo.“

Roman Joch

Rozdíly ve výši platů mezi muži a ženami, na které upozornila dokumentaristka, vyplývají z přesvědčení, které je v české společnosti rozšířené. „A to je to, že malé děti, když mají problém, tak častěji s nimi má trávit čas maminka.“

„Takže ženy pak vyhledávají časově flexibilnější pracovní úvazky, které jim umožní trávit část pracovní doby s dětmi, a proto nutně mají nižší platy než muži, kteří jsou na základě dohody v rodině ochotní a schopní více pracovat, takže preferují úvazky, které jsou výše ohodnocené, ale není tam tak veliká časová flexibilita,“ vysvětlil příčiny rozdílu ve výši platů Roman Joch.

autoři: Renata Kalenská , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.