Fyziolog: Geny určují asi dvě třetiny, ale zbytek našeho zdraví je jen na nás

Podle něj by měl biologický stav našeho těla odpovídat tomu, jak jsme staří. Důležitou roli také hraje dědičnost. „Nové poznatky jsou zejména v oblasti genetické podmíněnosti. Ukazuje se, že geneticky podmíněno je nejen naše zdraví nebo délka života, ale i úroveň naší zdatnosti a odolnosti.“

Geneticky podmíněna je i míra pohybové aktivity, a to u dětí, mládeže i dospělých. „Není to tedy jen otázky výchovy, tréninku, sportovní přípravy, ale řadu věcí kolem pohybu a sportu máme zakódováno ve svých genech,“ dodal odborník.

Je možné genetické dispozice k pohybu změnit? „Vždycky máme určitý prostor pro změnu. Je to nějakých 10 až 30 %, kde můžeme změnit to, co máme zakódováno. Čili není to úplně těsná determinace genetikou, ale asi tak dvě třetiny jsou dány v genech.“

Mezi tyto zděděné dispozice patří nejen to, jak budeme zdraví, ale i jak se budeme pohybovat, jestli nám sport bude přinášet nějaké potěšení, radost a příjemné prožitky, nebo nám naopak bude přinášet nepříznivé efekty.

Znamená to, že se můžeme vymlouvat na zanedbávání fyzické aktivity „když to přeci máme v genech"? „Má cenu se snažit,“ upozornil fyziolog.

Třeba jen proto, že řada lidí pochází z rodin s určitou nepříznivou genetickou perspektivou. „Když se budeme snažit udržovat zdraví a udržovat takovou tu preventivní a zdravotně orientovanou zdatnost, tak máme šanci si prodloužit život o další léta.“

„A nejde jen o prodloužení délky života, ale i o kvalitu života. Když budeme zdatnější a odolnější, budeme moci dělat více činností a provozovat více koníčků, takže nebudeme odkázáni na pasivitu, což nám dovolí užít léta života aktivním způsobem,“ zdůraznil prospěšnost fyzické aktivity Jan Heller.