Jan Fingerland: Berlínský atentát v kontextu

Mnohé napovídá modus operandi pachatele nebo pachatelů. Hromadná vražda pomocí nákladního automobilu je samozřejmě podobná přesně dva roky starému útoku pomocí dodávky ve francouzském Nantes a zejména letošnímu atentátu z Nice, který byl s osmdesáti obětmi ještě mnohem krvavější než ten berlínský.

V Evropě se tak stále častěji objevují útoky, jaké znají v Izraeli. Palestinští útočníci, zejména takzvaní osamělí vlci, kteří nejsou příslušníky některé organizace, nemají snadný přístup ke zbraním. Místo toho používají běžné předměty, ať jsou to nůžky, kuchyňské nože, nebo třeba bagry a automobily.

Francie i Německo

Tento druh nízkonákladového a „nízkotechnologického“ terorismu, možná vystřídá dřívější megaútoky, jako byly bombové atentáty minulého desetiletí v Londýně a Madridu. Jejich nevýhodou je, že nelze pachatele snadno identifikovat předem a zastavit je, navíc nemusí jít o lidi vyslané, cvičené, financované a řízené nějakou organizací. Stačí, když si něco přečtou na internetu – Islámský stát se pak k věci jen přihlásí.

Výhodou naopak je, že tyto činy mají méně obětí. Efekt vyvolání strachu a společenského napětí, případně vražení klínu mezi většinovou společnost a muslimy, je však dosažen skoro stejně účinně. Předvánoční útok však Ústřední rada muslimů v Německu jednoznačně odsoudila.

Útok se odehrál v pondělí večer na vánočním trhu v Berlíně|foto: ČTK/AP, Michael Kappeler,ČTK

Nejčastěji útoky postihovaly jiné západoevropské státy, zejména Francii, případně také Belgii a Velkou Británii, tedy země s velkými muslimskými komunitami a silnou angažovaností na Blízkém východě a v Severní Africe, ve vzdálenější minulosti i té nedávné.

Ve Francii také byly poprvé překročeny některé pomyslné hranice, jako je vražda kněze, vyvraždění redakce časopisu nebo právě použití nákladního automobilu proti nahodilým chodcům. Málo se ale mluví o tom, že Francie sice hostí největší evropskou muslimskou menšinu, v posledních letech se v přijímání běženců příliš neangažuje, v tom je její situace velmi odlišná od té německé.

Německá debata

Spolková republika je však v posledním roce a půl stále častějším terčem atentátů, téměř všechny tyto incidenty se odehrály na území bývalého západního Německa, zejména v jeho jižní části. Připomeňme jména jako Würzburg, Ansbach, Mnichov nebo Reutlingen. Pachatelé byli velmi rozmanití, šlo o lidi původem z Iránu, Iráku, Afghánistánu i Sýrie. Ve velkých atentátech se zatím příliš neobjevují pachatelé z řad německých Turků.

Rozličné tyto útoky byly i co do provedení, od útoku sekyrou, přes střelbu na lidi v kavárně až po přípravu exploze. Různé byly i motivace a nelze je vždy snadno označit za projev islámského extremismu. Mnichovský útočník byl zřejmě typickým pomateným střelcem, zatímco pachatel z Reutlingenu pravděpodobně vyřizoval osobní účty se svou obětí.

Pozornost německé společnosti se nyní upírá na teroristickou hrozbu|foto: ČTK/AP, Matthias Schrader,ČTK

V případě berlínského atentátu se ví jen to, že zadržený muž pochází z Pákistánu a přišel jako uprchlík, ale není jasné, zda je opravdu pachatelem, nebo přinejmenším hlavním pachatelem, a zda je odněkud řízen, a pokud ano, zda zevnitř Německa nebo třeba právě z Pákistánu.

Pozornost německé společnosti se nyní upírá na teroristickou hrozbu a výroky některých Němců dokonce vyvolávají dojem, že teprve teď do jejich země dorazil nábožensky motivovaný teror. Až do pondělního večera se paradoxně u našich sousedů věnovala větší pozornost otázce kriminality v řadách migrantů a azylantů – ať už šlo o incidenty při silvestrovských oslavách v Kolíně nad Rýnem nebo nedávná vražda mladé dívky, kterou spáchal muž z Afghánistánu.

To se teď možná změní. Nejen v tomto ohledu se 19. prosinec roku 2016 zapíše do německé a evropské paměti.

Hromadná vražda pomocí nákladního automobilu je podobná přesně dva roky starému útoku pomocí dodávky ve francouzském Nantes|foto: ČTK/AP, Michael Kappeler,ČTK