Rok Tomia Okamury: zabodoval v krajích a doufá, že se dostane i do sněmovny
O Tomio Okamurovi a jeho straně Svoboda a přímá demokracie (SPD), která v krajích kandidovala se Stranou práv občanů (SPO), se mluví jako o jednom z vítězů krajských voleb. Kvůli tomu i sám Okamura doufá v úspěch v nadcházejících sněmovních volbách.
Přestože průzkumy nedávaly koalici SPD a SPO velkou naději a předpokládaly, že získá kolem dvou procent hlasů, dostala se koalice s bývalými zemanovci do deseti krajských zastupitelstev. I když někde velmi těsně.
I přes tento úspěch ale zasedli v radě kraje pouze v Ústeckém kraji. Všude jinde jsou zástupci SPD, která vznikla teprve před rokem rozštěpením hnutí Úsvit, v opozici. Na vině jsou pravděpodobně také podmínky, které Okamura zveřejnil hned po volbách.
„Pro jakákoliv koaliční jednání z našeho pohledu hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD je, že nám případní političtí partneři podepíšou do koaliční smlouvy, že nepodpoří žádné umisťování islámských imigrantů na území a v působnosti kraje, dále máme v podmínce, že navrhnou přímou volbu a odvolatelnost hejtmanů a také starostů svoji legislativní iniciativou a také například, že chceme deprivatizovat vodu, to znamená, chceme vrátit vodu do rukou měst a obcí, případně kraje,“ řekl Okamura.
Ambiciózní plán pro volby
Přesto předseda SPD vyhlásil ambiciózní plán pro sněmovní volby, které se uskuteční na podzim roku 2017.
„Ten náš výsledek by v optimálním případě se měl pohybovat mezi osmi a deseti procenty. To jsou myslím čísla, o která můžeme zcela reálně usilovat. A bude to záležet jenom na tom, kolika občanům se podaří vysvětlit náš politický program a kolik občanů se tedy o našem programu dozví,“ zveřejnil Okamura.
Rok 2016 ministra financí Andreje Babiše: Čapí hnízdo, lex Babiš a zavedení EET
Číst článek
SPD se už přitom v celostátních volbách nechce spoléhat na spolupráci se Stranou práv občanů, na zmíněné konferenci si Okamurovci odhlasovali samostatnou kandidátku. Důvody jsou z velké části pragmatické. Jako koalice by totiž strany musely každá získat alespoň pět procent. Šéf SPO a senátor Jan Veleba přesto možnost jít do voleb s Okamurou nezavrhuje.
„Nemůže-li to být koalice, tak to musí být taková forma spolupráce, kde platí pro vstup do sněmovny hranice pěti procent. A taková forma spolupráce je například taková, že jedna strana bude ten nosič a ta druhá strana bude s podporou. Jiná možnost tady není. Pro mě osobně by to bylo přijatelné,“ objasnil Veleba.
Okamurovi by mohl uškodit Úsvit
K jednáním mezi oběma uskupeními by mohlo dojít v lednu. Jestli by ale pro SPO byla přijatelná až role toho druhého vzadu, říct Veleba nechtěl. I kdyby ale námluvy nedopadly, politolog Josef Mlejnek se domnívá, že by to pro Okamuru zásadní problém znamenat nemuselo.
„Vlastně oslovuje voliče velmi podobně jako Donald Trump ve Spojených státech. Je proti veškeré politické elitě, říká, že to všechno jsou zloději a špatné politické strany, dejte mi hlas, já to tam v Praze nějak vyboxuju. A ta přímá demokracie je zástupným vyjádřením toho, že tyhle věci jsou špatné, a že on říká voličům, kdyby bylo nějaké referendum nebo snazší možnost referenda, tak byste mohli ty špatné elity nějak obejít, nějak je přechytračit, nějak je přemoci,“ vysvětlil Mlejnek.
Co by nicméně podle Mlejnka Okamurovi uškodit mohlo, je jeho loňský rozchod s hnutím Úsvit. Jeho někdejší spolustraníci Okamurovi například vyčítali, že peníze, které hnutí dostalo ze státních peněz, šly z velké části na propagaci šéfa hnutí, což ale Okamura odmítl.
