„Bohužel, během pátrání se nepodařilo najít žádný záchranný vor. Trosky letounu byly roztroušeny ve vzdálenosti 1,5 až 8 kilometrů od pobřeží," řekl jeden ze záchranářů. Ti nepředpokládají, že by katastrofu měl někdo šanci přežít.

První těla obětí leteckého neštěstí našli v moři asi kilometr a půl od mezinárodního letiště v Adleru u Soči. Do pátrání se zapojilo už 32 lodí, pět vrtulníků a desítky potápěčů. Ruská armáda povolala na pomoc dalších 1300 vojáků, napsala agentura TASS. Armáda do hledání obětí zapojila i dálkově řízené miniponorky a bezpilotní aparáty.

Ruské ministerstvo obrany předběžně vyloučilo teroristický útok. Podle odhadů leteckých expertů mohlo dojít k mimořádné situaci v letadle, selhání motorů nebo chybě pilota. Ruská média spekulují nad možnou explozí na palubě.

Petrohradský zpravodajský server fontanka.ru s odvoláním na své zdroje v tajné službě napsal, že do vyšetřování katastrofy se vložila kontrarozvědka FSB. Její agenti prý prověřují každého, kdo se mohl k letounu přiblížit jak na letišti Čkalovskij, odkud stroj startoval, tak na letišti v Adleru.

Členové sboru měli vystoupit v Aleppu, největším syrském městě nedávno dobytém syrskou armádou. Podle ruských médií byla ve městě k ochraně ruských umělců připravena speciální jednotka čečenských bojovníků.

V oficiální ruské zprávě se ale píše, ze letadlo mířilo na ruskou vojenskou základnu v syrské Latákii, kde se měl konat novoroční koncert pro ruské jednotky v Sýrii. Na letišti u Soči mělo mezipřistání kvůli dotankování paliva. O Aleppu se v soustrastném telegramu zaslaném do Kremlu zmínil i syrský prezident Bašár Asad. Alexandrovci se podle něj měli „s obyvateli Aleppa podělit o radost“ z vítězného dobytí města.

Pěvecký sbor i ředitelka kremelského fondu

Na palubě letounu bylo podle ruského ministerstva obrany 92 lidí. Představitel ministerstva Igor Konašenkov uvedl, že v letadle bylo také několika zpěváků, tanečníků a členů orchestru Rudé armády, píše agentura Reuters.

V letadle byli takřka všichni členové pěvecké části Alexandrovova souboru písní a tanců s výjimkou tří sólistů. Řekl to jeden ze zpěváků souboru Vadim Anaňjev. Cestoval v něm i generál Valerij Chalilov, který se v květnu stal šéfem souboru.

„Narodilo se mi dítě, teď máme v rodině tři malé děti, a tak jsem šel za vedoucím souboru a požádal jsem, abych směl zůstat. Kromě toho se zítra mělo konat vystoupení, a tak rozhodli, že doma zůstanou ještě sólisté Valerij Gavva a Boris Ďjakov. Všichni ostatní ze sboru letěli," řekl Anaňjev. Dodal, že z hudebního orchestru měli letět jen hráči na harmoniky a balalajky.

Na palubě byla také ředitelka kremelského fondu pro pomoc obětem válečných konfliktů Jelizaveta Glinka, známá jako doktorka Líza. Glinka pomáhala hlavně lidem v ukrajinském Donbasu.

Na místě se podle agentury TASS také našly doklady některých novinářů, kteří doprovázeli Alexandrovce na cestě za ruskými vojáky v Sýrii. Žurnalistů bylo podle dosavadních zpráv devět.

Experti se podle agentury Interfax přiklánějí k verzi, že letoun havaroval v důsledku technické poruchy, která se projevila v okamžiku, kdy se letoun snažil nabrat výšku.

Chyba zkušených pilotů je podle zdroje málo pravděpodobná a počasí bylo příznivé. Dříve se hovořilo i o možnosti srážky s ptáky či načerpání nekvalitního paliva při mezipřistání v Soči. Hypotéza teroristického útoku je podle Interfaxu téměř vyloučena.

Český letecký publicista Martin Velek ale ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál upozornil, že na závěry je ještě příliš brzy a neštěstí mohlo způsobit i několik faktorů naráz.

„Příčin může být víc. Může to být technická závada, ale také chyba posádky. Obvykle se sčítá i víc příčin, pokud nejde například o výbuch na palubě,“ uvedl.

Letoun Tu-154 byl navržen v 60. letech. V provozu je už jen zhruba 50 strojů. Stejný typ letadla havaroval před šesti lety ve Smolensku. Při havárii zemřelo 96 lidí, včetně polského prezidenta Lecha Kaczynského.

Média se pozastavují nad tím, že se letoun poprvé dostal do vzduchu před více než 33 lety. Ministerstvo obrany se hájí, že rok výroby 1983 a 6689 nalétaných hodin ještě neznamenají, že letoun nebyl schopen provozu.

Státní smutek a kondolence

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil na pondělí 26. prosince státní smutek a slíbil podporu rodinám obětí. „Uskuteční se pečlivé vyšetřování příčin katastrofy a uděláme vše, abychom poskytli podporu rodinám obětí," řekl Putin novinářům a vyjádřil pozůstalým soustrast.

Státní smutek v celém Rusku se až dosud podle nepsaného pravidla vyhlašoval v případech, kdy počet obětí přesáhl stovku, jinak se omezoval na region, kde se neštěstí stalo. Naposledy Putin vyhlásil státní smutek loni na podzim po pádu ruského dopravního letadla na Sinajském poloostrově s 224 oběťmi, které byly posléze přičteny na vrub teroristům.

K sídlu Alexandrovců lidé přinášejí květiny. Ruské televize vyřadily zábavné pořady ze svého vysílání.

Na tragédii reagovali také čeští politici a celebrity. Soustrast skrze Twitter vyjádřil třeba ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL slovy: „Je to tragédie. Poselství o pokoji lidem dobré vůle bychom ale přeslechnout neměli.“ Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček pak na Twitteru napsal, že prezident patří mezi ctitele jednoho „z nejvýznamnějších ruských uměleckých souborů".

Ovčáček později na sociální síti uvedl, že Miloš Zeman zaslal kondolenční telegram Vladimiru Putinovi, prezidentovi Ruské federace. Soustrast vyjádřil také český premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD.

Karla Gotta zpráva o pádu letadla s Alexandrovci hluboce zasáhla, sdělila zpěvákova mluvčí Aneta Stolzová. „Vzpomínku na společná vystoupení by si rád uchoval ve své mysli," dodala.

„Je to šokující zpráva, která mi ve sváteční ráno zasadila hlubokou ránu do srdce," uvedla zpěvačka Helena Vondráčková. Se souborem měla v příštím roce vystupovat na turné po Slovensku. „Zatím si netroufám odhadovat, jak to celé dopadne. Je mi to moc líto, v myšlenkách jsem s pozůstalými," dodala.

Ze zahraničních politiků se k nehodě vyjádřil například britský ministr zahraničí Boris Johnson, který skrz svůj twitterový účet kondoloval rodinám obětí.

Martin Dorazín, ČTK, Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít