Přehnaný optimismus vůbec není na místě, říká Vít Střítecký k deklarovanému příměří v Sýrii

30. prosinec 2016

ROZHOVOR. V Sýrii platí ode dneška křehké příměří pod dohledem Ruska a Turecka. Kromě toho se v kazašské Astaně chystají mírové rozhovory mezi vládou syrského prezidenta Bašára Asada a opozicí, které by mohly přiblížit konec vleklého konfliktu. To všechno jsou ale možná až příliš optimistické vyhlídky.

Zatím není vůbec jisté, jak dlouho klid zbraní v zemi vydrží. Podle informací Syrské organizace pro lidská práva příměří už krátce po jeho začátku narušily ozbrojené incidenty. Ve vysílání Českého rozhlasu Plus byl Vít Střítecký, zástupce vedoucího Katedry bezpečnostních studií IPS FSV UK.

Dohoda zahrnuje i skupiny jako Džaíš al-Islam nebo Ahrar aš-Šám, které Moskva ještě nedávno považovala za teroristické organizace. Proč ten obrat v politice Ruska?

Protože to jsou skupiny, které mají poměrně významný vliv. Jsou napojeny na skupiny, které jsou nazývány jako rebelské, a bez těchto aktérů ta dohoda nějaký zásadní smysl nemá, byť je k tomu potřeba dodat, že součástí dohody nejsou nejradikálnější skupiny. Součástí dohody také nejsou skupiny Islámského státu, zrovna tak jako kurdské skupiny. Kurdové kontrolují poměrně zásadní území na severu Sýrie a dále ještě větší na severu sousedního Iráku.

Když nejsou všechny zúčastněné strany součástí té dohody, má vůbec naději na nějaké dlouhodobější přežití?

Určitou naději spatřuji v tom, co je jednou z dalších smutných stránek syrského konfliktu – klíč k potenciální dohodě držely velmoci, které neměly schopnost se v posledních letech dohodnout na nějakém způsobu řešení syrského konfliktu. Teď se zdá, že společnou pozici našly, po zásadních ofenzívách v posledních měsících. To znamená, že tady je určitý konsenzus na straně minimálně těch nejvýznamnějších světových aktérů, což je určitě změna a nějakou šanci to dává. Navíc, jak se zdá ze zpráv o rebelských skupinách, vyčerpání z boje už je velmi značné. Obecně platí, že v dobách všeobecného vyčerpání je šance dosáhnout stabilnějších dohod. Ale samozřejmě přehnaný optimismus vůbec není na místě, protože je to jeden z nejkomplikovanějších konfliktů, a jak už jsem naznačil, spousta skupin, které mají potenciál situaci destabilizovat, součástí dohody není a ani být nemůže – s Islámským státem se samozřejmě vyjednávat nedá.

Součástí dohody nejsou také kurdské milice, naopak ale garantem příměří je kromě Ruska také Turecko. Co tedy tento fakt, že kurdské milice nejsou součástí dohody, znamená pro Kurdy?

Logo

Pro Kurdy je to asi víceméně očekávatelné, protože si mohli těžko představit, že budou hrát významnější roli při řešení konfliktu, jakkoliv byli svého času jediní, kteří válčili s rozrůstajícím se Islámským státem v době jeho největší slávy před dvěma roky - což je trochu nespravedlivé, ale je to poměrně logický proces. Turecko má své zájmy v Sýrii. Jeden z klíčových zájmů je potlačit kurdský vliv, a tím druhým je potlačit íránský vliv v Sýrii, to znamená, že Turecko už ohlásilo, že jedním z významných momentů je, aby se oslabil vliv Hizballáhu. Je taky potřeba vidět to, že Turci nestabilitou v Sýrii začali zásadně trpět. Mají za sebou celou řadu teroristických atentátů a jsou první na řadě v šíření nestability západním směrem. To jsou všechno významné důvody pro Turky, aby tuto dohodu s Ruskem udělali, a Kurdové nebudou její součástí, pokud bude Turecko hrát významnou roli.

V minulých měsících jsme byli svědky ženevských rozhovorů, jednání mezi USA a Ruskem, tyto iniciativy ale vždy ztroskotaly. Znamená to, že klesá vliv Spojených států na Blízkém východě a na dění v Sýrii?

To je trochu složitější otázka. Myslím, že vliv pořád bude značný, ale je pravda, že v této fázi jsou regionální aktéři, pokud Rusko budeme chtít počítat mezi regionální aktéry, trochu významnější. USA jsou v určitém interimu, čeká se nástup nové administrativy, to znamená, že efektivita v této fázi nebude největší. Nikdo vlastně neví, jak se bude ke světové politice stavět nová administrativa Donalda Trumpa, jaký bude mít vůbec vztah k Rusku a podobně.

Takže je to spíše dáno tím mezidobím?

Částečně mezidobím, ale je pravdou, že Spojené státy se v tom konfliktu zásadně nezaangažovaly, stejně tak jako celý Západ, a to z různých důvodů, kdežto Rusové v poslední fázi naprosto zásadně – ať už to vidíme pozitivně nebo negativně, těch negativ by tam samozřejmě bylo daleko víc. Z toho vyplývá to, že budou mít poměrně značnou roli při potenciálním zklidnění.

autoři: Michael Rozsypal , jpr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.