Jan Jůn: Sjednocená Británie a rozdělené veřejné mínění
Premiérka Theresa Mayová sdělila v novoročním projevu národům britských ostrovů, že věří, že jim rok - s novým směřováním země - přinese větší příležitosti než kdy předtím.
Zdůraznila pak: „Všichni chceme, aby Británie byla silnější než dosud, aby byla spravedlivější, aby měl každý možnost uspět a byla zajištěna bezpečnost pro naše děti a vnuky. Tyto ambice nás spojují, takže se už nedělíme na těch 52 procent, kteří hlasovali pro odchod (z Evropské unie) a oněch 48 procent, kteří chtěli zůstat, ale jsme jednou velkou unií lidu a národů hrdých na své dějiny a se světlou budoucností.“
Tolik britská premiérka, která pohovořila i o nutnosti smazat rozdíly ve společnosti a na závěr opět zdůraznila, že jak řekla zavražděná poslankyně Jo Coxová: „Jsme mnohem více sjednoceni a máme mnohem více společného, než to, co nás rozděluje.“
Pozoruhodné na projevu britské premiérky ovšem je, že její tvrzení popírá nejnovější průzkum veřejného mínění televize Sky, že tedy půl roku po referendu si pouze sedm procent Britů myslí, že je země více sjednocená a naopak 74 procent se domnívá, že je více rozdělená.
Navíc si 57 procent Britů myslí, že je země více rasistická, než předtím a netvrdí to pouze občané pakistánského či indického původu, kteří většinou hlasovali pro brexit, aby prý mohlo přicházet více migrantů z jejich oblasti a méně z unie. Průzkum tedy nedává premiérce za pravdu, což zpochybňuje informovanost jejích poradců a vlády, což je velmi nebezpečné.
Naivní přesvědčení
V úterý ovšem najednou rezignoval britský velvyslanec v Bruselu sir Ivan Rogers, jeden z nejlépe informovaných a nejzkušenějších britských diplomatů v unii a v dlouhém rezignačním dopisu podřízeným v Bruselu bez obalu vysvětlil důvody.
Stěžuje si, že premiérka jej dosud neinformovala o plánu brexitu a že její okolí jí zjevně nedovoluje naslouchat nepříjemným zprávám. Nabádá pak personál, aby v komunikaci s Londýnem nadále bojovali s „nepodloženými argumenty“ a „popleteným uvažováním“, aby se „nikdy nebáli mluvit pravdu představitelům moci“ a aby se navzájem podpořili „v oněch obtížných okamžicích, kdy musíte doručit poselství, která nejsou po chuti těm, kteří by je měli vyslechnout.“ Navíc naznačuje, že vládě zoufale chybí zkušení vyjednávači.
Tvrdé výrazivo, které média vysvětlují jako následek hněvivé reakce brexitářských ministrů na Rogersovo varování před minulým summitem unie, kdy poslal vládě zprávu, že mnozí bruselští byrokrati tvrdí, že brexitová jednání mohou trvat až deset let.
Podle lorda Macphersona, bývalého důležitého představitele státního aparátu, je vynucená rezignace symptomem brexitářské převahy ve vládě a její „záměrné a kompletní destrukce vládní expertízy“ ohledně unie. Důvodem má být jejich přesvědčení, že rychlý a tvrdý odchod z unie vše jaksi sám vyřeší a proto by jednání s unií měli vést jejich lidé, byť nezkušení.
Jak naivní přesvědčení to je, se však - určitě ke škodě Británie - ukáže až během oněch jednání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
