Finsko platí náhodným 2000 nezaměstnaných 560 eur měsíčně. Bojuje tak s chudobou

Finsko jako první evropská země zavádí takzvaný všeobecný základní příjem. Náhodně vybraná skupina 2000 nezaměstnaných občanů bude od státu, namísto podpory v nezaměstnanosti, dostávat po dobu dvou let bez jakýchkoli podmínek měsíčně 560 eur. Vláda doufá, že tento unikátní experiment povede ke zmírnění chudoby a podpoře zaměstnanosti.

Zjednodušení byrokracie

Podle Olliho Kangase z finské vládní agentury KELA, která spravuje sociální dávky, se zmíněný program bude testovat dva roky. Kromě dalších výhod má také zjednodušit nákladný a značně byrokratický sociální systém a poskytnout lidem bez práce větší motivaci, píše Guardian.

A tak se krátce před Novým rokem dvě tisícovky nezaměstnaných Finů dozvěděly, že jsou do programu zařazeny. Účast v něm přitom nelze odmítnout. Suma, kterou vybraní lidé bez práce obdrží, nebude podléhat zdanění, nebude nikterak účelově vázána a není nutné o ni žádat. Příjemci o příspěvek nepřijdou ani v době, kdy si budou přivydělávat.

„V současné době lidé na sociálních dávkách odmítají krátkodobou práci ve strachu, že přijdou o státní podporu, nebo že jim bude snížena,“ podotýká Olli Kangas . A dodává, že po zavedení experimentu bude velmi zajímavé sledovat jejich chování. Budou lidé odvážnější? Anebo, jak tvrdí někteří kritici nového opatření, ztratí motivaci, a spokojí se s jistotou základního příjmu?, popisuje Guardian dilemata experimentu.

První rok ukáže

Vládní agentura po roce posoudí, zda se sociální experiment rozšíří i na další skupiny obyvatel, jako jsou třeba lidé s nejnižšími příjmy, drobní podnikatelé, či ti, kdo pracují na částečný úvazek. Projekt je součástí vládní strategie, s níž přišel po vítězných volbách v květnu roku 2015 současný centristický premiér a bývalý úspěšný podnikatel Juha Sipilä.

Průměrný příjem v soukromém sektoru činí ve Finsku podle oficiálních údajů 3500 eur měsíčně, zatímco podpora v nezaměstnanosti se pohybuje kolem částky 550 eur. Míra nezaměstnanosti v zemi s pěti a půl milionem obyvatel představovala loni v listopadu 8,1 procenta. A toto číslo se, jak podotýká Guardian, již několik let v podstatě nemění.

Finsko není jediné

Britský deník dále informuje, že letos, jako první ve Velké Británii, hodlají zahájit testování zaručeného příjmu i skotská města Fife a Glasgow. „Jde hlavně o solidaritu, vláda si váží každého občana a chce mu pomoci. Vztah mezi lidmi a státem se promění,“ cituje Guardian radního Glasgowa Matta Kerra, který měl zpočátku k projektu výhrady.

Žebrák |foto: Fotobanka Pixabay

Nyní je však přesvědčen o tom, že jde o účinný nástroj k potírání chudoby. A také v boji proti plýtvavému a byrokratickému systému státních podpor. Záměrem je podle něho poskytnout základní ekonomickou platformu, na níž mohou lidé stavět své životy. Ať už se rozhodnout studovat, starat se o rodinu či začít podnikat.

Základní příjem pro všechny už loni podpořila vláda, vedená Skotskou národní stranou. Podle radního Kerra teď úřady čekají měsíce práce, je například třeba vypracovat studie proveditelnosti. Kerr však nepochybuje o tom, že Glasgow je pro tento experiment velmi vhodným městem, uvádí Guardian.

Panují tu totiž velké sociální rozdíly. Glasgow je dnes jedno z nejchudších měst ve Spojeném království, v chudobě tu živoří až třetina dětí. Ve Fife pak má pak třetina pracujících mzdu nižší, než je životní minimum.

Něco za něco, reagují na projekt ve Švýcarsku

Na radnicích obou měst, které jsou ovládány labouristy, se navíc koncept těší i podpoře konzervativní opozice. Ostatně konsenzus je pro úspěšný start projektu naprosto klíčový. Finance mohou proudit z různých fondů, od dárců, sponzorů, nebo z již existujícího systému sociálních dávek, podotýká Guardian.

Experiment se zaručeným příjmem se rozbíhá i v nizozemském Utrechtu. Na celostátní úrovni ale projekt garantovaného příjmu odmítli v loňském červnovém referendu Švýcaři. Měl činit 2500 franků měsíčně a na oplátku chtělo Švýcarsko zrušit veškeré sociální dávky a příspěvky.