Přehlasují poslanci Zemanovo veto? Zákon o střetu zájmů je znovu ve sněmovně
Poslanecká sněmovna by měla definitivně rozhodnout, jestli se podmínky pro podnikání ministrů zpřísní nebo ne. Po vetu prezidenta Miloše Zemana se do Sněmovny vrátí návrh zákona o střetu zájmů. Ten členům vlády zakazuje například vlastnit média, jejich firmy by pak měly přijít o možnost čerpat dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky.
Zeman veto zdůvodnil tím, že zákon je v rozporu s ústavním pořádkem. Pokud ho Sněmovna schválí, je prezident připravený obrátit se na Ústavní soud.
Zpřísní se podmínky pro podnikání ministrů? O tom rozhodnou poslanci, kterým se po prezidentském vetu vrátil zákon o střetu zájmů. Přehlasuje dolní komora parlamentu hlavu státu?
„Tato norma se pokouší ovlivnit volnou soutěž politických stran a příkazy a zákazy v ní obsažené zasahují do svobody jednotlivce a jeho základních práv,“ řekl už v prosinci Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Kromě Zemana chce ústavní stížnost podat i hnutí ANO. To totiž tvrdí, že zákon je namířen proti ministru financí a předsedovi hnutí Andreji Babišovi. Ten veto Miloše Zemana v prosinci přivítal.
„Každý dobrý ústavní právník musí potvrdit, že ten zákon je skutečně protiústavní a je to forma politického boje. Měli bychom bojovat v kampani a ve volbách a nezneužívat sněmovnu na politický boj proti svým soupeřům, kteří vadí, protože jsou nová v politické sféře a neděláme s nimi ty kšefty,“ řekl Babiš.
Pokud projde „lex Babiš“, zbavím se Agrofertu, řekl v rozhovoru ministr financí
Číst článek
Pro přehlasování veta je potřeba 101 hlasů, v listopadu přitom pro omezení podnikání ministrů hlasovalo 135 poslanců. Kromě hnutí ANO většina stran už dopředu avizuje, že zákon o střetu zájmů podpoří – včetně vládních ČSSD a KDU-ČSL.
„Domníváme se, že je to správný krok a ten zákon s pozměňujícími návrhy je principiálně správný. Pokud se někdo obrací na ústavní soud, tak vyčkáme verdiktu, ale jsme připraveni k rychlé novelizaci,“ je před hlasováním přesvědčený například šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola.
Na řadu přijde i EET
Kromě zpřísnění pravidel pro podnikání ministrů by ale dolní komora parlamentu měla řešit například i možné změny v elektronické evidenci tržeb. Andrej Babiš navrhuje, aby se systém netýkal živnostníků, kteří platí paušální daň a jejichž příjmy v posledních třech letech nepřesáhly čtvrt milionu ročně.
„Chceme motivovat ty nejmenší živnostníky, abychom jim zjednodušili život, aby nemuseli mít daňové přiznání, aby nemuseli mít účetnictví, aby se s námi domluvili na tom, že pokud splňují kritéria, tak jednou za rok zaplatí paušální daň a my jim dáme pokoj,“ tvrdí ministr financí.
Rok 2016 ministra financí Andreje Babiše: Čapí hnízdo, lex Babiš a zavedení EET
Číst článek
Naproti tomu pravice usiluje o zrušení celého systému. Sněmovní rozpočtový výbor se nicméně postavil proti oběma návrhům. Poslanci v rámci daňového balíku budou rozhodovat i o možném vrácení dvou sazeb DPH, které předkládá předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ten argumentuje tím, že zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty, které prosadila Nečasova vláda v reakci na hospodářskou krizi, mělo být pouze dočasné. Stávající kabinet ale časové omezení zrušil.
„My říkáme, když jste ta naše opatření tak kritizovali, tak proč jste si nechali? Vraťte je zpátky. A to je to, co navrhujeme do tohoto zákona. To jsou desítky miliard, které patří do peněženek lidí, ne do státního rozpočtu,“ tvrdí Kalousek.
Ani Kalouskův návrh ale nemá příliš šancí na úspěch - vládní koalice už dopředu řekla, že s žádnými dalšími změnami daňových sazeb nepočítá.
