Francouzská média: Už žádné průzkumy, jdeme do terénu

Tradiční média to mají v „postpravdivé“ době nadmíru těžké. A důvěryhodnost jim ubírají i průzkumy veřejného mínění, které před volbami, v zájmu informovanosti svých čtenářů, noviny zhusta otiskují. V několika posledních volbách a referendech se ale sociologické prognózy mnohokrát, někdy dost povážlivě, zmýlily. A ztratily renomé, stejně jako média, která jejich šetření otiskovala a analyzovala.

I proto se vedení nejčtenějšího francouzského deníku Le Parisien rozhodlo, že do konce prezidentské kampaně, jejíž první kolo se bude konat 23. dubna a druhé pak 7. května, nebude publikovat žádný průzkum veřejného mínění, uvádí Dennik N. A osvětluje:

Před primárkami francouzských republikánů se velká většina průzkumů jasně shodovala. V celonárodním hlasování o republikánské kandidatuře v prezidentských volbách favorizovaly starostu Bordeaux Alaina Juppého a exprezidenta Nicolase Sarkozyho. Právě o této dvojici politiků média psala nejvíce a ostatní uchazeče, včetně expremiéra Françoise Fillona, více méně ignorovala .

Byl to ale právě Fillon, kdo první kolo primárek s přehledem vyhrál a nechal za sebou oba favority. V druhém kole svou popularitu jen potvrdil, když nad Juppém opět zvítězil, a kandidaturu přesvědčivě získal.

"Návrat ke kořenům"

Průzkumy veřejného mínění tak podle slovenského serveru nezachytily skutečné nálady ve společnosti, podobně jako tomu bylo v případě referenda o brexitu. I když většina sociologických šetření signalizovala těsnou výhru zastánců setrvání v unii, Britové se nakonec rozhodli dát Bruselu vale, píše DenníkN.

Stejně selhaly i předpovědi výsledků amerických prezidentských voleb, jež nakonec přesvědčivě vyhrál Donald Trump. Přitom průzkum, který si nechal udělat prestižní list New York Times, dával ještě těsně před hlasováním Trumpovi jen patnáctiprocentní šanci na vítězství.

Právě kvůli těmto selháním se zmíněné vydavatelství rozhodlo, že po dobu francouzských prezidentských voleb nezveřejní ani jednu prognózu voličských nálad. Namísto toho se redakce zaměří na „práci v terénu a názory občanů“. „Vracíme se ke kořenům naší profese,“ cituje rozhodnutí vydavatelského domu DennikN.

autor: smi
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.