Objev olomouckých vědců zrychlí šlechtění obilovin. Zemědělcům ušetří čas i peníze

Unikátní metoda olomouckých genetiků zrychlí šlechtění obilovin. Jejich způsob izolace rostlinných genů navíc zemědělcům ušetří peníze i čas. Výsledky výzkumu tak pomůžou při šlechtění odolných odrůd a v době klimatických změn pomůžou nasytit lidstvo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pěstování pokusných rostlin v zimním období pod umělým osvětlením

Pěstování pokusných rostlin v zimním období pod umělým osvětlením | Foto: Ota Blahoušek

„Odhalíme pořadí bází v molekule DNA, která nese dědičnou informaci,“ vysvětluje princip metody přední český genetik Jaroslav Doležel.

„Od té chvíle máme možnost tu znalost využívat. Můžeme ji využít ve šlechtění, čili urychlit, zefektivnit a zlevnit šlechtění. V současné době už nastupují i metody editace genu, takže dokonce budeme moci pořadí bází v DNA, tedy text dědičné informace, měnit,“ doplňuje Doležel.

Hodně rostlin má mnohem složitější genetickou informaci než člověk. Lidský dědičný kód má asi tři miliardy písmen, pro srovnání pšenice má 17 miliard. Izolace genů je pak nesmírně důležitá pro výzkum a šlechtění rostlin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Objev olomouckých vědců zrychlí šlechtění obilovin. Zemědělcům ušetří čas i peníze. Natáčela reportérka Blanka Mazalová

„Metoda se uplatní u rostlin, které mají tu dědičnou informaci velmi složitou. Klíč k úspěchu byl v tom, že umíme rozdělit dědičnou informaci na menší části. V té práci jsme izolovali geny ječmene a pšenice. Týká se to pak například žita a některých dalších plodin, jako je třeba hrách,“ vyjmenovává Doležel.

Metoda olomouckých genetiků měla okamžitý ohlas vědců i šlechtitelů po celém světě, na rozdíl od Česka. Olomoučtí výzkumníci v čele s Janem Šafářem rozjedou speciální centrum, kde budou zjednodušeně řečeno školit šlechtitele.

„Pro šlechtitele nebo uživatele těchto vědeckých informací jsme udělali analýzu a zpřístupnili jim ty geny nebo sekvence, které by mohli využít ve šlechtitelských programech,“ doplnil Šafář.

Aplikovanou laboratoř otevřou v půlce února a bude vůbec prvním pracovištěm tohoto druhu v Česku. Práce na dědičné informaci rostlin je podle Doležela zásadní v otázce, jak uživit stále početnější lidstvo na planetě. „Jsem přesvědčený o tom, že lidstvo tento úkol zvládne. A samozřejmě nejde jen o šlechtění, půjde i o otázku šetření potravinami, distribuce potravin a podobně,“ podotýká genetik Doležel.

Novou metodu izolace genů už olomoucká laboratoř využívá v projektech s partnery v Austrálii, Číně, Kanadě, Švýcarsku, Spojených státech a Velké Británii. Zájem o spolupráci už mají i další státy.

Skleníky Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci | Foto: Libor Teichmann

Blanka Mazalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme