Ohrožení gepardi a zdlouhavé líhnutí dinosaurů
Vzácný strnad malinký na Přerovsku, věkovití zvířecí rekordmani a čtyři týmy ve hře o milionovou Google Lunar XPrize.
Někteří ptáci k nám zabloudí jen zřídka a musíte mít štěstí, abyste je potkali. Podobně jako šestnáctiletý ornitolog Ondřej Boháč. Ten koncem roku u Citova na Přerovsku pozoroval a vyfotografoval vzácného strnada malinkého, který žije v severské tundře a do Česka se zatoulal zatím jen pětkrát. Je mnohem menší než vrabec a většinou se skrývá v travinách a křoví. Na Přerovsko se teď sjíždějí milovníci ptactva z celé republiky, aby ho spatřili.
Ve volné přírodě žije už jen něco přes sedm tisíc gepardů, varovali vědci, kterým se po velkém úsilí podařilo nasbírat dostatek dat, umožňujících alespoň přibližně odhadnout populaci těchto plachých šelem. Většina jich žije v Africe, necelá padesátka v Íránu. Gepardi mají velká teritoria, která daleko přesahují hranice chráněných území a tak se často dostávají do konfliktu s lidmi. Ty navíc zajímá i žádaná a draze placená gepardí kožešina.
V chovném centru ve městě Tu-ťiang v čínském S‘čchuanu uhynul koncem roku nejstarší pandí samec na světě Pan Pan – bylo mu jednatřicet let. Po světě dnes běhá až 140 jeho potomků, čtvrtina všech pand velkých, chovaných v zajetí. Den před Štědrým dnem pak oslavila šedesátku nejstarší gorila – samička Colo ze zoo u města Columbus v americkém Ohiu. Za svůj život porodila tři potomky, měla 16 vnoučat, 12 pravnoučat a tři prapravnoučata. Zemřela 17. ledna 2017.
Mláďata dinosaurů se klubala z vajec tři měsíce a někdy až půl roku po snesení. Vědci z Floridské státní univerzity došli k tomuto zjištění studiem tzv. Ebnerových pruhů, růstových linií na zubech dvou zkamenělých embryí – malého protoceratopse z mongolské pouště Gobi a hypacrosaura z kanadské Alberty. Podle vědců šlo nepochybně o vývojovou nevýhodu ve srovnání s ptáky, kteří se z vajec líhnou nanejvýš po několika desítkách dní.
Už jen čtyři týmy usilují o získání tzv. Google Lunar XPrize. 30 milionů dolarů získá ten, který jako první vysadí na povrch Měsíce vozítko. Tím to ale nekončí. Pohyblivý robot musí po povrchu našeho souputníka ujet alespoň 500 metrů a odeslat na Zemi fotografie svého okolí ve vysokém rozlišení. Ve hře jsou americké týmy Moon Express a Synergy Moon, izraelská Space-1L a indická společnost TeamIndus, která chce startovat letos 28. prosince. Spíše než o peníze, jde účastníkům o prestiž. Dá se totiž předpokládat, že je vývoj vozítka i samotná mise vyjdou dráž, než ve výsledku získají.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 2/2017, 7. ledna.
