Co říká zákon o nepotismu, kvůli němuž Trumpův zeť Jared Kushner povolal na pomoc právníky? Budoucí vrchní poradce Bílého domu Kushner není první, komu opatření proti nežádoucím příbuzenským vazbám přidělalo vrásky: před více než dvaceti lety potrápilo i manžele Clintonovy. Na samém počátku ovšem stál slavný JFK.

Tento článek je více než rok starý.

19:31 13. ledna 2017 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jeden z nejproslulejších amerických prezidentů vzbudil na začátku 60. let poprask, když svého mladšího bratra Roberta jmenoval ministrem spravedlnosti. Bezprecedentní krok šéfa Bílého domu Američany zaskočil; mnozí namítali, že tehdy 35letému „Bobbymu“ chybí potřebné zkušenosti a bez rodinných vazeb by na tak prestižní místo sotva dosáhl.

Bratské pouto

Ostruhy, které si Robert Kennedy vysloužil v úspěšné volební kampani JFK, neoslnily ani viceprezidenta Lydona B. Johnsona. Tomu se těsné spojenectví bratrů Kennedyových nezamlouvalo a s Robertem Kennedym ho navíc nepojily zrovna nejvřelejší osobní vztah; po Johnově smrti do hry vstoupil i nejmladší Edward „Ted“ Kennedy.

Bylo to právě za Johnsonova prezidentství, kdy Kongres schválil nové legislativní opatření proti nepotismu ve veřejné správě. Paragraf 3110 zákoníku Spojených států se datuje prosincem 1967 a stanoví, že „státní úředník (včetně prezidenta USA – pozn. red.) nemůže jmenovat, zaměstnat, povýšit (…) do pozice v úřadu, který zastává či má v jurisdikci (…) žádného jedince, jenž je (s tímto státním úředníkem) příbuzný.“ (Plné znění zákona zde).

Clintonovi u soudu

Zákon proti nepotismu dělal starosti i další ze slavných rodin americké nejvyšší politiky. Do křížku se s ním málem dostali také Bill a Hillary Clintonovi.

Pragmaticky tvrdý 'antitrump'. Tahá nitkami za Trumpovým trůnem jeho zeť Jared Kushner?

Číst článek

Prezidentský pár stanul v roce 1993 před soudem poté, co Clinton svou manželku jmenoval do čela týmu, který měl připravit reformu zdravotnictví. Výsledkem byla žaloba na Clintonovu vládu, jež požadovala, aby byla zasedání komise veřejná – s argumentem, že Hillary Rodham Clintonová není vládní zaměstnankyní, a to právě na základě paragrafu 3110.

Bílý dům případ prohrál. Nicméně zachránilo ho to před nepříjemnější kauzou, připomíná tehdejší vydání LA Times. Vítězství by totiž znamenalo, že by Clintonová byla oficiálně prohlášena zaměstnancem vlády, a tím pádem ve střetu se zákonem proti nepotismu.

Užitečný proces

Washington Post už před časem připomněl, že právě expertiza v tehdejším případu Clintonových může Trumpovi a Kushnerovi v případném střetu zájmů poskytnout slibný signál. Zákon se nezpochybnitelně vztahuje na členy vlády, ale to, zdali pokrývá také personál Bílého domu, už tak zřetelné není.

V procesu kolem Clintonové totiž z úst soudce mimo jiné zaznělo: „Pochybujeme, že Kongres zamýšlel zahrnout Bílý dům pod statut proti nepotismu. (…) Takže, například, prezident by měl zakázáno jmenovat svého bratra ministrem spravedlnosti, ale speciálním poradcem Bílého domu už možná nikoli. (…) Navíc, statut proti nepotismu může velmi dobře zakázat jmenování pouze do placených vládních postů. (…) Tudíž, i kdyby prezidentovi bránil v umístění manželky na federální výplatní listinu, neznemožňuje manželce pomáhat prezidentovi v plnění jeho povinností.“

Jak už americká média informovala, Jared Kushner se střetu zájmů snaží vyvarovat – kupříkladu se hodlá vzdát svých byznysových funkcí a vyvarovat se účasti na čemkoli, co by mohlo ovlivnit jeho zbylé finanční zájmy. Také požádal o pomoc právníky, především Jamie Gorelickovou, která za Clintona působila na ministerstvu spravedlnosti.

Gorelicková je přesvědčená, uvedla pro agenturu Reuters, že paragraf 3110 se funkcí v Bílém domě netýká. Zmínila také doplňující zákon z roku 1978, jenž prezidentovi podle ní umožňuje najímat personál Bílého domu „bez ohledu“ na relevantní federální zákony.

‚Velmi slabý argument‘

Naopak Kathleen Clarková, expertka na vládní etiku z Washingtonské univerzity, upozornila na rozpor mezi dvojicí federálních soudců v případu Clintonových. Profesorka Clarková pro Washington Post vysvětlila, že výše citovaný výrok soudce Silbermana „Pochybujeme, že Kongres zamýšlel zahrnout Bílý dům pod status proti nepotismu“ není součástí verdiktu, ale jen takzvané „diktum“. (Tento termín v legislativě USA označuje názorový výrok pronesený uznávanou autoritou, který je tudíž pokládán za autoritativní, nikoli však závazný – pozn. red.)

Všichni Trumpovi blízcí. Novému prezidentovi bude v Bílém domě radit vlastní zeť

Číst článek

Clarková zdůrazňuje, že druhý soudce souhlasil s verdiktem, ale už ne s diktem, které tehdy výslovně rozporoval. „Soudce Silberman, který sotvakdy považoval za vhodné omezování výkonné moci a stěží by našel výkonnou moc prezidenta, jíž by nefandil, využil tento případ, aby prosadil, že se (…) zákon proti nepotismu nebude vztahovat na Bílý dům – přestože (text zákonu) prezidenta jmenuje. Soudce Buckley prohlásil argument, že se zákon vztahuje jen na ministerstva a ne na Bílý dům, za velmi slabý,“ vzpomíná Clarková. „Tohle je pravděpodobně jedna ze věcí, na kterou budou spoléhat,“ dodává na adresu Kushnera a Trumpa. „Na velmi slabý argument.“

Mohlo být hůř

Richard Painter, další odborník na právní etiku a bývalý poradce George W. Bushe, na věc nahlíží z trochu jiného úhlu. „Opatrnosti není nikdy nazbyt, a tak soudím, že zákon jmenování zakazuje,“ uvedl pro New York Post. „Ale mnohem riskantnější by bylo (Kushnera) nejmenovat a pak ho nechat hrát (tak) významnou roli v politice.“

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít