Srbský vlak do Kosova nedojel. Úřady se bály útoku kosovských Albánců
První vlak ze Srbska do Kosova nedojel do své cílové stanice v Kosovské Mitrovici. Úřady jízdu zastavily, protože na něj údajně měli kosovští Albánci plánovat útok, informovala agentura AP.
Srbští představitelé v sobotu v Bělehradě vyprovodili vlak ruské výroby ozdobený srbskými vlajkami, kresbami kostelů, klášterů a středověkých měst. Vlak byl ve 20 jazycích pokrytý nápisem „Kosovo je Srbsko“, byl v něm k dispozici internet a cestující obsluhovaly hostesky oblečené do srbských národních barev. Místo Kosovské Mitrovice ale vlak skončil nedaleko kosovsko-srbských hranic a nakonec se vrátil v neděli kolem čtvrté hodiny ráno zpět do srbské metropole.
Kosovská vláda již předem označila jízdu za provokaci a narušení svrchovanosti země. Kosovský prezident Hashim Thaci nařídil policii, aby vlaku na cestě z Bělehradu do Kosovské Mitrovice za každou cenu zabránila ve vjezdu.
Srbsko vypravilo vlak na sever Kosova. Je to provokace, protestuje místní vláda
Číst článek
Ke zvýšení napětí mezi oběma zeměmi nyní přispěl i srbský prezident Tomislav Nikolić, který obvinil kosovské Albánce z „vyprovokování války" a Prištinu z porušení vzájemných dohod, které všem zaručují svobodu pohybu. Také prohlásil, že Srbsko bude bránit každý kousek svého území, včetně své bývalé provincie Kosovo, kde jsou Srbové údajně v ohrožení ze strany kosovských Albánců. Upozornil taky, že podle něj se speciální jednotky kosovské policie nesmí objevit severně od řeky Ibar, kde žijí kosovští Srbové. Kvůli situaci ohledně vlaku v neděli v Bělehradě jednala dokonce bezpečnostní rada státu.
Kosovo, které je bývalou srbskou provincií, vyhlásilo jednostrannou nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina.
Bělehrad i Priština pod tlakem Západu přistoupily na jednání o normalizaci vztahů zprostředkované Evropskou unií. Rozhovory v dubnu 2013 vyústily v dohodu, kterou v Bruselu podepsali tehdejší premiéři Ivica Dačić a Hashim Thaçi. Její plná realizace ale naráží na četné potíže.
