Poslanci chtějí okleštit registr smluv. Omezí jeho fungování, varují neziskovky
Více než dvě desítky poslaneckých výjimek se snaží změnit dosavadní fungování registru smluv. Podle neziskových organizací by ale po přijetí všech návrhů platila povinnost zveřejňovat smlouvy jen pro obce či kraje. „Výjimky míří především na veřejně vlastněné podniky a nemocnice,“ říká právník Josef Karlický z organizace Frank Bold. Sněmovna by se novele měla věnovat příští týden.
„Pokud budou přijaty pozměňovací návrhy dohromady, bude vyňata drtivá část registru smluv. (Návrhy) míří především na veškeré veřejně vlastněné podniky, vysoké školy, nemocnice,“ uvedl za neziskovou organizaci Frank Bold Karlický.
Jako příklad popsal pozměňovací návrh Milana Urbana (ČSSD), který chce vyjmout všechny příspěvkové organizace a organizační složky státu. „To by byla i ministerstva. Odůvodnění u jeho návrhů chybí,“ dodal Karlický s tím, že povinnost zveřejňovat smlouvy by platila prakticky jen pro obce, kraje či jiné menší celky.
Propojení na politiky
Novela zákona o registru smluv původně požadovala výjimku pro národní podnik Budvar. Postupně k němu však poslanci z řad KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, ODS i ANO poslali další návrhy na výjimky ze zveřejňování.
Podle Jiřího Skuhrovce z EconLabu – spolku při Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy – lze přitom z registru smluv vyčíst například napojení politiků a jejich firem na veřejné zakázky. Problémem jsou podle jeho slov limity těchto zakázek: ty činí dva miliony korun, u stavebních prací šest milionů.
„A pod tyto hranice se schová víc než polovina veřejných výdajů na zboží a služby, v případě nemocnice se do tohoto limitu vejde osmdesát nebo devadesát procent jejich výdajů na zboží a služby,“ uvedl Skuhrovec. Odhalit tyto smlouvy pomohl podle něj právě až registr.
Praha si platila kampaň na Parlamentních listech. Za neoznačené texty dala téměř 120 tisíc
Číst článek
„Registr smluv je na praktickou kontrolu střetu zájmů, ať už formou například vyvádění peněz, výrazně efektivnějším nástrojem než jakýkoli jiný zákon,“ uzavřel Skuhrovec.
Registr smluv také podle neziskových organizací ukazuje, zdali a komu se může nahromadit určité množství podobných smluv, což může ve výsledku implikovat podezřelé dělení veřejné zakázky. Podobný projekt chystá na základě dat z registru smluv v brzké době zveřejnit i občanské sdružení Oživení.
Korupce a klientelismus
„Prověřovali jsme 55 smluvních vztahů, kde objem smluv přesahoval u jednoho stejného dodavatele limity pro dva a šest milionů korun. Oproti tomu ale nebyla zmínka ve věstníku veřejných zakázek,“ popsal Martin Kameník z Oživení.
Nejčastěji se to podle Kameníka týká právě zdravotnických zařízení, na která poslanecké výjimky také míří.
„Zákon o veřejných zakázkách je u nás volný právě ve vysokých limitech. Čím vyšší limity, kdy nemusíte soutěžit, tím je větší pravděpodobnost, že zadavatelé budou obchodní vztahy kumulovat,“ doplnil ještě s tím, že takové hranice podporují korupci a klientelismus.
Starosta dostal od své městské části dar 100 tisíc. Nemá nárok na jinou odměnu, hájí krok zastupitelé
Číst článek
Centrální registr smluv má za sebou půl roku provozu. Podle Michala Bláhy, který provozuje server Hlídačsmluv.cz, se v něm objevilo více než 200 tisíc platných dokumentů za zhruba 1,16 bilionu korun.
Povinnost zveřejňovat smlouvy mají všechny státní nebo veřejnoprávní instituce, samospráva a právnické osoby s většinovou majetkovou účastí státu zveřejňovat všechny smlouvy nad padesát tisíc korun bez DPH. Letos v červenci se zákon ještě zpřísní, protože každá nezveřejněná smlouva bude neplatná.
Výjimku ze zákona o registru smluv má prozatím Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejné ochránkyně práv.
