Prominentní spisovatelé opouštějí ruský PEN klub

„Dlouho mě přemlouvali, abych v klubu zůstala, protože desítky vážených osobností už odešly - Ulická, Vojnovič a další,“ cituje server běloruskou spisovatelku a laureátku Nobelovy ceny za literaturu Světlanu Alexejevičovou. „Stejně jako progresivní lidé jsem doufala , že se nám podaří zvítězit na silami temna. Neuspěli jsme, a já už se téhle hry nechci dál účastnit,“ vysvětluje důvody svého odchodu literátka.

Moskevský PEN klub byl dosud otevřenou platformou pro spisovatele, odhodlané bránit svobodu projevu. I přes represe a ústrky vládnoucích struktur. Nyní však řada nejznámějších tvůrců odchází. Kvůli obavám , že se Kreml bude snažit stůj co stůj potlačit nepohodlné a kritické hlasy lidí, kteří se v ruské společnosti často těší obrovské popularitě.

Petice za Sencova

Katalyzátorem nynějšího protestu je odmítavý postoj vedení klubu k petici, kterou podepsalo více než šedesát literátů. Obracejí se v ní na prezidenta Vladimíra Putina se žádostí, aby udělil milost ukrajinskému filmaři Olehu Sencovovi. Ten si odpykává dvacetiletý trest, k němuž byl odsouzen v roce 2015 za údajnou přípravu teroristického útoku na Rusy ovládaném Krymu.

Sencovovi příznivci tvrdí, že jde o zcela vykonstruovaný případ. Mezinárodně uznávaný ukrajinský režisér a občanský aktivista je podle nich nevinný. „Kdo jiný by se měl proti takové zvůli postavit, když ne PEN klub?“ cituje Rádio Svobodná Evropa dalšího prominentního spisovatele Borise Akunina, který organizaci opustil ve stejné době jako Alexejevičová.

Petici na Sencovovu podporu inicioval jeden z členů klubu, novinář Sergej Parchomenko, jehož se nyní vedení klubu rozhodlo vyloučit. „Máme čtyři stovky členů a Parchomenko je jen jeden," říká v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa Jevgenij Popov, prezident ruské pobočky PEN klubu. „Parchomenko byl vyloučen v přísném souladu s chartou naší organizace,“ zdůraznil Popov a zároveň vyloučil, že by byl klub názorově rozštěpen.

Hlasy proti porušování lidských práv

Odchod jeho nejvýznamnějších členů teď zcela zpochybnil činnost a také budoucnost platformy ruských spisovatelů i tvůrců z bývalých sovětských republik. „Ruský PEN klub doposud sdružoval i ty nejrespektovanější osobnosti, hlásící se k dědictví disentu,“ podotýká Rádio Svobodná Evropa.

Členové klubu se podle serveru ozývali vždy, když byla porušována lidská práva a svoboda slova. Jako například v roce 1999, během druhé čečenské války. Tehdy Putinův režim, ve snaze opět ovládnout separatistickou republiku, rozpoutal represe civilního obyvatelstva. Ovšem za cenu tisíců lidských obětí a flagrantního porušování lidských práv.

Ruský PEN klub byl založen v roce 1989, hned po pádu „železné opony“. Poskytl spisovatelům v Rusku do té doby nevídanou možnost propojit se s kolegy z celého světa v mezinárodní síti, jejíž zrod se datuje rokem 1921. Organizace pod anglickou zkratkou PEN sdružuje osobnosti, hlásící se ke svobodě projevu jako k hodnotě, přesahující hranice národních států,“ uvádí Rádio Svobodná Evropa.