Daniel Veselý: Nastupující prezident Trump. Bude hledat důkazy o ruských hackerských útocích?

I když je zcela zjevné, že Kreml v amerických prezidentských volbách upřednostňoval Putinovi nakloněného magnáta před otevřeně nepřátelskou jestřábkou, analýza CIA, FBI a Národní bezpečnostní agentury (NSA) nepřináší žádné převratné zjištění.

Americká zpravodajská komunita ve zprávě čítající 25 stran uvádí, že některé příliš citlivé informace zůstanou z bezpečnostních důvodů nadále utajeny a že řada klíčových poznatků je v souladu s charakteristickým jednáním Kremlu. Jinými slovy, veřejnosti nejsou k dispozici veškerá dostupná zjištění a je třeba se spolehnout na zkušenosti zpravodajců, neboť ti se dokonale orientují v ruských zpravodajských machinacích.

Kremelská stopa v amerických volbách

Zpravodajské kruhy jsou přesvědčeny o tom, že Vladimir Putin nařídil ruským tajným službám, aby ovlivnily výsledek amerických voleb ve prospěch Kremlu. Toto závažné obvinění by ale mělo být co nejdůkladněji podepřeno, třeba výpisy telefonních hovorů či e-mailové korespondence, jinak nám opět nezbývá než doufat v bezchybný úsudek zpravodajců.

Zpráva zdůrazňuje záměr Kremlu, jehož cílem bylo podkopat důvěru voličů v demokratický proces ve Spojených státech, očernit Hillary Clintonovou, a tím jí zabránit ve vstupu do Oválné pracovny. Moskva však podkopávat důvěru v americký volební systém ani očerňovat kandidátku establishmentu, která se znemožnila vlastními skandály, příliš nemusela, protože existují objektivní důvody, proč se 45. americkým prezidentem stal právě Donald Trump.

Vladimir Putin|foto: ČTK/AP, Sergei Ilnitsky,ČTK

Zpravodajská analýza se na šesti stránkách věnuje činnosti prokremelské televizní stanice Russia Today (RT), která se před volbami exkluzivně soustředila na deficity demokratického zřízení ve Spojených státech, zdůrazňovala skandály Hillary Clintonové a nepokrytě favorizovala Donalda Trumpa. Třebaže můžeme s hodnocením zpravodajců v tomto ohledu víceméně souhlasit, vlivné americké mediální domy naopak favorizovaly bývalou první dámu a akcentovaly skandální výroky Donalda Trumpa.

Chybí pádné důkazy

Ačkoli i analytikové z levicového investigativního webu The Intercept se přiklánějí k názoru, že Kreml skutečně do amerického volebního procesu zasáhl, a dokonce sám Trump připustil, že závěry zpravodajců nejsou lživé, americká zpravodajská komunita dluží veřejnosti pádné důkazy.

Zpravodajské služby se netěší příliš velké důvěře Američanů, a to přinejmenším od blamáže s neexistujícími zbraněmi hromadného ničení v Iráku. A proto by bylo rozumné, aby předložily pádné důkazy o „kremelské stopě“ v amerických prezidentských volbách, mají-li je k dispozici.

Americká veřejnost si jistě pamatuje, jak ředitel Národní zpravodajské služby James Clapper před třemi lety před Kongresem lhal, když tvrdil, že NSA neshromažďuje údaje o milionech Američanů. Jak ředitel FBI James Comey, tak šéf CIA John Brennan působili ve vlivných pozicích v administrativě George W. Bushe a podle mínění známého novináře Glenna Greenwalda oba v té době veřejnost klamali.

Po 160 dnech se zvolený prezident Donald Trump poprvé oficiálně sešel s novináři|foto: ČTK/AP, Evan Vucci,ČTK

Ať tak či onak, s blížící se inaugurací Donalda Trumpa a chystaným restartem vztahů mezi Bílým domem a Kremlem pádné důkazy o Putinem instruovaných hackerech patrně světlo světa nespatří.