Pravda a mýty o celozrnném pečivu: obsahuje těžké kovy, pesticidy a dobarvuje se
Říká se, že tmavé pečivo je zdravější než světlé. Je tomu ale opravdu tak, anebo to je jenom takový obchodnický tah?
„Tmavé mouky jsou výživově daleko bohatší. Mají daleko více minerálních látek, několikanásobně více vitaminů atd. Obilné zrno totiž má ty nejvýživnější složky pod obalem. Během mletí se ale roztrhne a vydrolí se vnitřek, tedy pekařsky užitečná bílá mouka,“ říká Josef Příhoda z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
1. Těžké kovy
Obal zrna ale vedle živin obsahuje také nejvíce těžkých kovů, které se koncentrují na jeho povrchu. „Pokud se zrno očistí, není důvod, aby v mouce zůstalo nějaké větší množství. To je případ celozrnného pečiva. A u tmavých mouk se ty úplně svrchní vrstvy zrna ani nepoužívají.“
Jedinou výjimkou je mezi kovy kadmium, které může proniknout i dovnitř zrna. „Pokud by se vyskytovalo v půdě, tak jeho hodnoty mohou být zvýšené. V takovém případě se to ale týká tmavých i světlých mouk.“
2. Pesticidy
Něco podobného jako u kovů platí i o pozůstatcích pesticidů. „U nás je to velice pečlivě sledováno a hlídáno. Ministerstvo zemědělství dělá každý rok bilanci a pesticidy se v moukách ani obilí nenachází. Riziko zde podle mě není. Ale samozřejmě daleko lépe by to věděli pěstitelé.“
3. Dobarvování
„To je taková oblíbená fáma. Pekařské výrobky se běžně nepřibarvují. Když máte tmavou mouku, dostanete tmavé pečivo. Nebo přesněji šedivé nebo šedohnědé.“
Pokud se už někde nějaké pekařské výrobky přibarvují – až do tmavě šedé nebo černé – tak rozhodně ne prostřednictvím barviv. „Používá se třeba pražený ječmen nebo žito. To jsou věci, které jsou běžné odpradávna, takže v tom není nic rizikového.“
