Počet zničujících povodní v Evropě se za 35 let zdvojnásobil

„Zatímco před pětatřiceti lety kontinent zažil 12 obrovských povodní, které si vyžádaly masivní vyplácení pojistek, loni jich bylo třicet,“ napsal s odvoláním na dokumenty pojišťovny britský deník Guardian. Tento trend bude podle něj vzhledem ke globálnímu oteplování dále narůstat.

Celosvětově je statistika ještě horší – loni udeřily katastrofální povodně 384krát, zatímco v roce 1980 to bylo 58krát.

Nárůst ovšem podle Guardianu může souviset s nedostačující protipovodňovou ochranou a nekvalitními stavebními plány v rozvojovém světě. „Globálně registrujeme největší nárůst povodňových neštěstí a katastrof způsobených vichřicemi,“ řekl šéf klimatického oddělení Munich Re Ernst Rauch. V Evropě podle něj také výrazně přibylo bleskových záplav, kterých je dnes podstatně více než klasických sezónních rozvodněných řek.

Pojišťovna navíc varuje, že zmíněný trend není lineární. V důsledku skleníkového efektu způsobeného člověkem jsou změny mnohem rychlejší. „Je udivující, jak moc tyto katastrofy odpovídají klimatickým modelům,“ řekl Guardianu Rauch.

Přijdou extrémní přívalové deště

Osm z deseti nejhorších živelních katastrof od roku 1980 do současnosti se odehrálo v posledních 13 letech. Ze dvou zbývajících navíc ani jedna nesouvisela s počasím. Pojišťovna přirozeně zahrnuje do statistik i zemětřesení, i tak ale 90 procent katastrof souvisí s klimatem. Jen loni jich bylo 750. Živly řádí častěji v severní Evropě, zatímco ve Středomoří se poněkud zklidnily. Mezivládní panel pro klimatické změny v příští zprávě přijde s varováním, že severní Evropu čekají daleko extremnější přívalové deště.

„Nasvědčují tomu všechny existující výzkumy a modely. Je to výsledek toho, jak momentálně funguje atmosféra,“ řekl Guardianu britský meteorolog Peter Stott.

Povodně na jihu Bavorska značně poškodily obci Simbach, která stojí na břehu řeky Inn|foto: Monika Zettlová

S každým stupněm globálního oteplování pohltí atmosféra o šest procent vláhy navíc. Ta se pak vrátí na zemi v podobě přívalových dešťů, intenzivnějších než kdy v minulosti.

Horský vzduch z tropů se kvůli zvýšenému proudění dostává dále na sever, což pro nás znamená jediné: více dešťů i sněhu. Středomoří naopak vysychá a začíná se stále více podobat severní Africe.

„Nynější rekordy jdou jednoznačně na vrub globálnímu oteplování,“ řekl Guardianu hydrolog Fred Hattermann z postupimského institutu pro výzkum klimatických změn. Vědce zneklidňuje zejména to, že více dešťů neznamená automaticky více vláhy. V Německu za posledních 50 let poklesla vlhkost půdy až o 25 litrů na metr čtvereční. Příčinou jsou extrémně horké letní měsíce. Teplejší počasí urychluje vegetační období, rostliny začnou dříve růst a spotřebují i vodu, která jindy zůstala v zemi až do vrcholícího léta.

Badatelé se obávají, že v případě drastičtějšího oteplení – tedy až o čtyři stupně Celsia – budou do roku 2050 postihovat ničivé záplavy každoročně nejméně půl milionu Evropanů. Za dalších třicet let by se to týkalo už milionu Evropanů. Podle údajů Munich Re loni živelní pohromy způsobily ztráty ve výši bezmála pěti bilionů korun. „Necelou třetinu z toho pokryly pojistky,“ uzavírá Guardian.