Gita Zbavitelová: Proč vkládá největší naděje do Trumpa Izrael?
Donald Trump nastoupil do úřadu v atmosféře nesouhlasu, ale i velkých očekávání. Snad nejvíc si od něj slibuje Blízký východ zklamaný politikou Baracka Obamy, třebaže Trump mnoho detailů o svém postoji k regionu nezveřejnil.
Oblast je v katastrofálním stavu – občanská válka v Sýrii má půl milionu obětí a miliony uprchlíků; část Iráku okupuje Islámský stát a jeho politiku ovlivňuje Írán; v Jemenu válčí sunnitská koalice vedená Saúdy proti šíitským povstalcům podporovaným Teheránem; Egypt prožívá vážné hospodářské potíže a bojuje proti islámským teroristům na Sinaji a mírový proces mezi Izraelem a Palestinci se zastavil.
Nejtěžším oříškem bude Sýrie. Trump naznačil, že by mohl uzavřít partnerství s Ruskem a vzít na milost Bašára Asada, což by byl zásadní obrat oproti postoji Obamovy vlády, která nikdy nepřestala požadovat Asadovo odstoupení. Turecko zase doufá, že Trump přestane podporovat syrské Kurdy a vydá mu duchovního Fetullaha Gülena, jehož Ankara obviňuje z loňského neúspěšného pokusu o puč.
Americké spojenectví s Asadem by se však nelíbilo sunnitským zemím v Perském zálivu, které by je považovaly za výhru pro svého nepřítele Írán, Asadova sponzora a hlavního strůjce chaosu v Sýrii, Libanonu, Iráku i Jemenu. Přitvrzení politiky vůči Íránu očekává od Trumpa především Saúdská Arábie, která je stejně jako on hluboce nespokojena s mezinárodní dohodou omezující íránský jaderný program. Trump chce postoj vůči Teheránu skutečně zpřísnit, ale o to obtížnější strategii bude vyžadovat postup v Sýrii.
Hodně si od Trumpa slibuje Egypt, jehož prezident Abd al-Fattáh Sísí byl neustálým terčem Obamovy kritiky kvůli pronásledování islamistů a porušování lidských práv. Obama jeho vládě nepomáhal v boji proti islámským teroristům na Sinaji, a dokonce mu půldruhého roku nevyplácel finanční pomoc. Teď Sísí doufá, že se vztahy s Washingtonem zlepší a on dostane svou první pozvánku do Bílého domu.
Plnění Trumpových slibů
Snad největší naděje vkládá do Trumpa Izrael. Obamovi tam nikdo neřekl jinak než jeho prostředním jménem Hussein – podle Izraelců zaujímal proarabský postoj, který završil tím, že před Vánoci umožnil v Radě bezpečnosti OSN přijetí protiizraelské rezoluce.
Netanjahuova vláda se těší, že Trump bude tolerovat výstavbu židovských osad na Západním břehu a přestěhuje americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, jak slíbil před svým zvolením. Netanjahu také stejně jako Saúdská Arábie od Trumpa čeká razantnější postoj k Íránu.
Palestinci z Trumpa velkou radost nemají a v době jeho inaugurace pálili minimálně v Betlémě jeho fotografie. Samospráva jen zdvořile uvedla, že se těší na spolupráci, která, jak doufá, skončí „vznikem Palestiny s hranicemi z roku 1967“. A pohrozila mu, že bude přemístění amerického velvyslanectví do Jeruzaléma považovat za „útok na Palestince i všechny Araby a muslimy“.
Řada izraelských analytiků však varuje před přílišným optimismem a potížemi, které může plnění Trumpových slibů přinést – kromě jiného palestinské násilnosti, k nimž by zřejmě vedlo přestěhování americké ambasády.
Trump možná brzy zjistí, že všechny své sliby splnit nemůže. Naděje mnoha blízkovýchodních zemí se tak vůbec nemusí naplnit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
