„Jde o hodnocení, které je v extrémním nesouladu se skutkovým zjištěním… tento závěr je v extrémním rozporu s výpovědí… je to v extrémním nesouladu s provedenými důkazy a elementární logikou,“ píše odvolací soud o práci soudkyně Králové.

Obvodní soud podle rozsudku nemístně bagatelizuje z logiky věci vyplývající skutečnost, že svědek Petr Nečas buď lhal v prohlášení ze dne 15. 6. 2013, nebo ve své výpovědi.

„Soud pominul souvislosti mezi provedenými důkazy a některé jeho hodnoticí úvahy jsou v rozporu s pravidly správného usuzování, s pravidly formální logiky. Zásada volného hodnocení důkazů nesmí být projevem libovůle, respektive svévole,“ píše odvolací rozsudek o práci Králové, které současně případ odebral. Více ZDE.

Z odůvodnění rozsudku, kterým Králová zprostila viny Nagyovou a zpravodajce vojenské rozvědky Ondreje Páleníka, Milana Kovandu a Jana Pohůnka, jsou podle odvolacího soudu zřejmé logické rozpory v hodnocení vzájemné souvislosti důkazů, a dokonce úplné opomenutí jiných důkazů.

Sokol: je možné podat ústavní stížnost

Tomáš Sokol, obhájce Ondreje Páleníka, rozhodnutí odvolacího soudu teprve studuje. „Je to velice kritická záležitost. To, že je obžalovaný odnímán svému zákonnému soudci tímto postupem, je sice možné, ale jen ve výjimečných případech. Proto budu pečlivě hodnotit, jestli jsou dány podmínky pro takovouto aplikaci trestního řádu. Pak se rozhodneme, co dál,“ uvedl pro Český rozhlas. Proti rozhodnutí o výměně soudce je podle něj například možné podat ústavní stížnost.

„Soudkyně Králová pominula řadu důkazů, řada důkazů a jejich výkladů pak byla deformována. Za důležité také považuji, že odvolací soud dospěl k závěru, že existují pochybnosti o nepodjatosti této soudkyně,“ komentoval práci Králové Rostislav Bajgerz Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Vybrali jsme klíčové pasáže verdiktu odvolacího soudu

1. Králová podle odvolacího soudu nevzala v potaz vztah Petra Nečase, který u soudu vystupoval jako svědek, k obžalované Nečasové. „Obžalovaná Nečasová je manželkou svědka a v dřívější době byla po dobu několika let jeho milenkou. Nepochybně se jedná o osoby, které jsou si navzájem blízké a kdy újmu způsobenou jedné z nich může druhá oprávněně pociťovat jako újmu vlastní,“ konstatuje odvolací soud. Podle něj navíc nelze nevidět dominanci Nečasové. „Obžalovaná byla v rámci jejich vztahu v jasně dominantním postavení. Faktická dominance obžalované a submisivnost svědka je zřejmá ze způsobu jejich vzájemné komunikace. … Již jen z důvodu minulého a současného vztahu mezi obžalovanou Mgr. Nečasovou a svědkem RNDr. Nečasem a z důvodu jeho konkrétní podoby z hlediska dominance obžalované je třeba k hodnocení výpovědi svědka přistupoval obezřetně a pečlivě zkoumat, zda výpovědí nechce prospět osobě jemu blízké,“ stojí v rozsudku.

2. Králová navíc nepřesvědčivě vysvětlila rozpory ve výpovědích Nečase. „Svědek RNDr. Nečas byl v přípravném řízení vyslýchán celkem dvakrát. O svých údajných obavách o bezpečnost svou a své rodiny nic neuvedl, a to za situace, kdy jeho milenka byla obviněna a vzata do vazby a současně byla ohrožena i jeho politická kariéra. Výpověď svědka RNDr. Nečase z hlavního líčení je ve věcném rozporu s prohlášením, které učinil v hromadných sdělovacích prostředcích dne 15. 6. 2013. Vysvětlení rozporů je nepřesvědčivé,“ konstatuje odvolací soud v rozsudku.

„Obvodní soud nemístně bagatelizuje z logiky věci vyplývající skutečnost, že svědek RNDr. Nečas buď lhal v prohlášení ze dne 15. 6. 2013, nebo ve své výpovědi v této trestní věci,“ dodává.

3. „Provedeným odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu obžalované Mgr. Nečasové nebylo potvrzeno, že by v dané době mělo existovat nějaké nebezpečí pro rodinu svědka. Za téměř absurdní je možno označit skutečnost, že údajná ochrana rodiny svědka fakticky končila pravidelně jeho návratem domů, poté již byla jeho rodina bez jakékoliv ochrany. Tuto okolnost soud v dokazování neosvětlil, ač mu to bylo odvolacím soudem uloženo,“ pozastavuje se odvolací rozsudek nad prací Králové.

4. „V celém komplexu odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu nebyl zjištěn jakýkoliv náznak existence možné hrozby rodině svědka RNDr. Nečase. Z tohoto pohledu jde o soudem opomenuté důkazy,“ stojí dále v rozsudku.

5. Podle odvolacího rozsudku je zřejmé, že s obranou proti sledování tehdejší manželky Petra Nečase Radky nemůže souviset poznatek zjištěný příslušníky Vojenského zpravodajství popsaný v záznamu následovně: „V ruce nákup, na zádech batůžek, v druhé ruce nákupní taška, nastupuje do vozidla Fabia a ukládá nákup - světlá taška a balík vod ... Krátká zastávka u sloupu před cukrárnou – rozloučení (dva polibky) a rozdělují se.“

Stejně Králová podle odvolacího soudu nevyhodnotila ani obsah fotografií pořízených Vojenským zpravodajstvím. „Z fotografií je zřejmé, že objekt fotografa nebylo okolí osoby, ale sama osoba Darwin – poškozená Bc. Nečasová. K vyhodnocení postačuje pouhý pohled na pořízené fotografie. V případě fotografií jde o soudem opomenutý důkaz,“ stojí v rozsudku.

6. Odvolací soud se také zabývá možnou podjatostí Králové, když konstatuje: „Soud I. stupně roztříštil a od sebe oddělil jednotlivé důkazy, a to nejen ve vztahu k jednotlivým obviněným, ale také ve vztahu k jednotlivým útokům, a ze souvislostí vytržené důkazy pak izolovaně hodnotil. Podle odvolacího soudu lze mít v této trestní věci pochybnosti o nepodjatosti samosoudkyně, a to na základě způsobu, jakým hodnotila důkazy.“

„Obvodní soud postupoval naprosto jednostranně, přičemž dospěl k naprosto bezprecedentnímu závěru, že všechny provedené důkazy podporují obhajobu obžalovaných, uplatněnou v hlavním líčení. Vzhledem k tomu, že k tomuto závěru, který je v extrémním rozporu s obsahem výše uvedených důkazů, obvodní soud dospěl již po druhé za sebou, lze mít pochybnosti o tom, že by napotřetí obvodní soud byl schopen rozhodovat nestranně,“ zdůvodňuje rozsudek odvolacího soudu, proč byl soudkyni Heleně Králové případ Nagyová odebrán.

Jana Klímová, ph Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít