Analytik Šnobr: Největší žábou na prameni je v dostavbě Dukovan a Temelína ministr financí Babiš

27. leden 2017

Jaderná energetika má řadu opůrců, kteří vyzývají politiky, aby se zasadili o využívání jiných zdrojů. Obnovitelné zdroje ale v Evropě zatím nestačí, a tak zbývá jen návrat k uhlí nebo plynu z dovozu. Je v této situaci pravděpodobné, že Česká republika postaví další jaderné bloky? „Vstupem do Evropské unie jsme v tomto fakticky odevzali suverenitu. Česká energetická koncepce v zásadě už neexistuje a podlehla německé. Je to realita, kterou si česká vláda bohužel ještě neuvědomila,“ říká odborník na energetiku Michal Šnobr.

„Německo je jeden z největších trhů a my jsme geograficky zakousnuti do Německa, vyvážíme sem poměrně velké množství energie, což znamená, že jsme klíčová země, která je na německém trhu závislá. Nemáme české ceny elektřiny, které by byly vytvořeny na základě české energetické koncepce. Máme německé ceny elektřiny a ty jsou vytvořeny právě na základě koncepce, kterou vytváří Berlín. A v energetice jako ve všech odvětvích, kde se podniká, jde o výpočty, peníze a rentabilitu. Pokud máte německé ceny elektřiny, musíte uzpůsobovat i investice v energetice. Tím se Němcům podařilo velmi jednoduchým způsobem ovlivnit v této politice celou Evropu,“ říká odborník na energetiku Michal Šnobr v pořadu Interview Plus.


Varianty výstavby jaderné elektrárny v Česku jsou prakticky jen dvě: Buď bude stavět ČEZ a stát bude muset dát velmi tučné cenové garance a garance investičních úvěrů, varianta číslo dvě je, že jadernou elektrárnu bude případně stavět čistě státní entita. To znamená společnost, která bude českým státem vlastněna na sto procent a ČEZ bude pouze budoucím provozovatelem.Michal Šnobr

Bez jádra se neobejdeme

„Od začátku toho, co se energetikou zabývám, říkám, že jadernou energetiku musíme nadále brát jako součást nebo jednu z teoretických možností vývoje České energetiky. Jaderná energetika není úplně v komforní situaci. Energetika prochází rychlými změnami a jádro má tu obrovskou nevýhodu, že v investiční fázi trvá velmi dlouho, než se elektrárna postaví a je to velmi drahé. Technologické změny, které v energetice probíhají, jsou naopak velmi rychlé a jádro staví do nepříjemné situace. Ale nejsme v situaci, kdy bychom mohli říct, že se bez jádra obejdeme,“ vysvětluje situaci Šnobr.

Tato vláda o dostavbě Temelína nerozhodne

Podle Šnobra dostavbu Temelína a Dukovan nemohou výrazně ovlivnit její příznivci, zásadní závěr může udělat jedině vláda. „A to tak, že musí rozhodnout, jakým způsobem může být stavba nových jaderných elektráren financována a kdo ji bude stavět. Takže teď sice probíhají schůzky se zájemci, kteří budou samozřejmě preferovat své technologie. Nic zásadního z těchto schůzek ale nečekám. A myslím současně, že tato vláda určitě nebude ta, která to rozhodne,“ uvádí Šnobr.

Možnosti financování dostavby jsou podle Šnobra v zásadě dvě. „Ukazuje se, že největší žábou na prameni je v tomto smyslu ministr financí Babiš, který na jednu stranu podporuje jádro, ale na druhé říká pouze jednu z těchto dvou variant: Stavbu jaderné elektrárny bude financovat ČEZ. A to je naprosto nerealistická a řekl bych až hloupá varianta, protože nic takového zrealizovat nejde,“ říká Šnobr a jako pravděpodobnější možnost uvádí výstavbu elektrárny společností, která bude plně vlastněna státem a ČEZ se stane pouze budoucím provozovatelem elektrárny.

Německá skepse a Energiewende

„Není žádná jiná země v Evropské unii, která by propadla takové skepsi ohledně jaderných elektráren jako Německo,“ říká Michal Šnobr. Jakým směrem chce tedy náš západní soused v energetice jít? Proč by nás jeho koncepce v této oblasti měla zajímat a doplatí na rozhodnutí v Berlíně čeští spotřebitelé? Poslechněte si celý rozhovor s Michalem Šnobrem už nyní ZDE.

autoři: kte , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.