Životopisné drama o podnikateli s českými kořeny, který přebral nápad bratrů McDonaldových a vybudoval na něm největší restaurační síť na světě, není vlastně tak šokující. To až jeho porovnání se současností.

Tento článek je více než rok starý.

13:00 29. ledna 2017 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na spolupráci známých herců s tvůrci, kteří si poslední políčko do životopisu připsali třeba za animák Turbo, je nejhorší její nepředvídatelnost. Buď to vyjde a z filmu se stane překvapivý hit, nebo to propadne a všichni budou tvrdit, že vědí proč.

V obou případech se ale o filmu bude mluvit. Proto je vůbec nejhorší možností, když z nevypočitatelné produkce vznikne příručková verze životopisného díla, nad kterým se i v nejvášnivější diskuzi nedá než pokrčit rameny.

Michael Keaton v roli Raye Kroce zpočátku připomíná nepříliš kvalitního podomního prodejce, který se před zrcadlem motivuje hezky znějícími průpovídkami. Jeho ztvárnění nicméně velmi brzy připomíná, že to není moc dávno, co se celý svět bavil na účet jiného nepovedeného podnikatele a v mezičase zcela podcenil jeho sílu. Tady to podceňování zařizují bratři McDonaldové (Nick Offerman a John Carroll Lynch), kteří Krocovi odhalí tajemství své soukromé revoluce v občerstvování.

Zakladatel proto jde nahlížet ze dvou poloh: jako cesta za vítězstvím vykutáleného muže bez očividných talentů, nebo jako tragický příběh dvou naivních bratrů, kteří si jednoho dne objednali osm vřetenových šlehačů u nesprávného člověka. Ve finále v tom není rozdíl.

Zatímco Krocovo rostoucí impérium nedokáže přinést výrazné potěšení ani znechucení, nezvratná zkáza bratrů McDonaldových zase nevyvolá ani náznak soustrasti. A tak nezbude než soucítit s diváky se slabým sebeovládáním, kteří si po skončení filmu budou muset neodkladně odskočit na hamburger.

John Lee Hancock podává Ameriku v pytlíku – efektivně zpracovanou a s docela dobrou chutí, která se ale moc neliší od podobných burgerů, co prodávají jinde. Jen snad to samotné servírování trvá déle, než by mělo, a v housce přebývá salát (rozuměj zbytečná nahlédnutí do Krocova soukromí, kde se – opět nepříliš překvapivě – rozhodl vyměnit oddanou hospodyňku za ctižádostivou manželku svého zaměstnance).

Skoro důležitější než samotný příběh se pak zdá být dodnes přežívající značka. Na její zlaté oblouky se v průběhu filmu pějí chvály stejně květnaté jako na burgery a hranolky. Podle Kroce je to Amerika a kvůli Americe by měl McDonald’s expandovat. A ačkoli za oceánem tyto patriotické fráze patrně vzbudí emoce, u nás převážně vyzní naprázdno.

 

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít