Severní Irsko si připomíná 45 let od Krvavé neděle. Další nejistotu přináší blížící se brexit

30. leden 2017

Severní Irsko, a koneckonců i sousední Irsko, žijí ve strachu z možného návratu sektářského násilí. Ulster zažil před pár dny rozpad vlády, kterým vyvrcholila vleklá politická krize. Značnou nejistotu a strach ohledně pokračování Velkopáteční mírové dohody pak přináší vidina brexitu.

Právě dnes si v Severním Irsku připomínají 45. výročí Krvavé neděle, kdy britští výsadkáři v Derry postříleli 14 neozbrojených lidí.

Mnoho obyvatel Severního Irska i jižní části ostrova má pořád před očima dramatické záběry z pouličních střetů ve čtvrti Bogside z 30. ledna 1972. Hledání viníků masakru si vyžádalo skoro 40 let a dvě oficiální vyšetřování britské vlády.

Čtěte také

Krvavá neděle je mementem toho, kam by se v extrémním případě mohly události vrátit v okamžiku, kdy by Velkopáteční mírová dohoda z roku 1998 pozbyla platnosti. V posledních měsících se do Ulsteru skutečně vrátil neklid.

„Byli jsme svědky řady útoků, kdy násilníci někoho zmlátili a chtěli dotyčného za něco potrestat. Paravojenské skupiny republikánů a loajalistů nezmizely. V některých komunitách jsou docela aktivní,“ popisuje Anthony Soares z Centra pro přeshraniční studia v severoirském Armagh.

EU přispěla k ukončení konfliktu

Ten eskalaci napětí, včetně například postřelení britského policisty v Belfastu, nepřičítá jenom unijnímu referendu a jeho výsledku. Odchod Británie z jednotného trhu plus celní unie, ale nejspíš zákonitě přinese změnu režimu na dnes v podstatě neviditelné hranici mezi oběma částmi Irska. „Je to naše noční můra,“ přiznal v rozhovoru pro Český rozhlas irský ministr veřejných výdajů a reforem Paschal Donohoe.


Vítězství brexitu v unijním referendu udělalo cennou komoditu z irských pasů. I lidé, kteří v Severním Irsku hlasovali pro odchod Británie z Evropské unie, najednou pokrytecky nechtějí ztratit privilegia unijních občanů. Na úřadech tak už několikrát došly formuláře pro žádost o nový pas.

„Společné členství v Evropské unii do značné míry umožnilo odstranění hranice mezi oběma částmi ostrova. Chceme, aby jednání o nové hranici Evropské unie nešlo na úkor snížené mobility obyvatel ostrova, a v první řadě samozřejmě na úkor panujícího míru. Evropská unie naprosto zásadně přispěla k ukončení konfliktu, který si vyžádal životy tří tisícovek lidíí,“ říká.

Irsko nemá v rukou příliš dobré, respektive skoro žádné karty, jak situaci ovlivnit. Chce být alespoň v jednáních o brexitu nejbližším partnerem britské vlády. Irský premiér Enda Kenny věří, že si Londýn uvědomuje, co všechno je v sázce.

„Jsme coby Irsko jednou ze smluvních stran Velkopáteční mírové dohody i všech dalších ujednání. Spolu s britskou vládou jsme garanty celého mírového procesu. Věřím, že jakákoli budoucí dohoda mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím převezme všechny závazky, které z Velkopáteční dohody vyplývají, a bude je respektovat. Této nutnosti si je vědom jak britský ministr pro Severní Irsko, tak premiérka Mayová,“ vysvětluje.

autor: Jiří Hošek
Spustit audio