Gita Zbavitelová: Dilema Hamásu – zrada spojenců, nebo pokračující izolace Gazy?
Palestinské teroristické hnutí Hamás prožívá velké dilema. Má zvolit buď zlepšení životních podmínek v pásmu Gazy za cenu zrady svých spojenců, nebo s nimi spolupracovat a dál zůstat v izolaci a ztrácet vliv.
Popularita Hamásu trvale slábne. Ani dva a půl roku po válce s Izraelem nejsou v pásmu opraveny tisíce domů. Peníze na rekonstrukci nepřicházejí a ty, co Hamás získá, neplynou na opravy, ale na výrobu zbraní a hloubení útočných tunelů proti Izraeli. Dvě třetiny Gazanů žijí pod hranicí chudoby, skoro polovina je bez práce a Hamás jim neustále ukládá nové daně, aby získal finanční prostředky.
K nelibosti Egypta však také dál spolupracuje s teroristy na Sinaji, kteří se hlásí k Islámskému státu – skrz tunely od nich dostává zbraně a do Gazy pašuje jejich zraněné bojovníky a kandidáty na vojenský výcvik. Islamistům naopak dodává bomby a protitankové střely vlastní výroby.
Pro Egypt, který proti sinajskému terorismu celkem účinně bojuje, se proto Hamás stal hrozbou národní bezpečnosti a vláda prezidenta Abd al-Fattáha Sísího se připojila k izraelské blokádě Gazy. Zlikvidovala Hamásu většinu pašovacích tunelů, nepouštěla do země ani nejvyšší představitele hnutí a hraniční přechod v Rafáhu otvírala jen minimum dní v roce. Vloni se Hamás pokusil o smíření, ale Egypt je podmínil přerušením styků s teroristy na Sinaji. Hamás to ale neudělal a egyptská blokáda pokračovala.
Před pár měsíci dala Káhira hnutí druhou šanci. Hamás skutečně s džihádisty omezil spolupráci a pozatýkal na 500 vlastních salafistů. Egypt začal zvolna zmírňovat blokádu a z Gazy poprvé po třech letech vyjel i premiér Ismaíl Haníja. V půli prosince přišly zprávy o vážných sporech mezi Hamásem a sinajskými džihádisty, kteří v reakci na omezení vztahů začali zabavovat zbraně určené pro Gazu.
Udržet klid na hranicích s Izraelem
Hamás však spolupráci úplně nepřerušil a k výraznějšímu zlepšení vztahů s Káhirou nedošlo. Ještě začátkem ledna Egypt zničil 12 tunelů vedoucích z Gazy na Sinaj.
Před týdnem navštívil Káhiru Ismaíl Haníja a sešel se s egyptskými představiteli. Po návratu do Gazy obyvatelům sdělil, že „začala nová éra vzájemných vztahů“. Egypt otevřel Rafáh a Gazané prý brzy uvidí i „další výsledky“.
To je však otázka. Hamás dostal v Egyptě novou podmínku – nejen přerušit styky s teroristy, ale také vydat ty, kteří se nacházejí v Gaze, egyptským bezpečnostním složkám. Hnutí to údajně v první reakci odmítlo – džihádisty by v Egyptě čekala smrt a Hamás povstání členské základny, která by takový čin považovala za zradu.
Hamás nicméně povolil egyptským vojákům vstupovat do Gazy při pronásledování teroristů a provádět tam pátrací akce. Káhira vznesla ještě jeden poněkud neobvyklý požadavek – aby Hamás udržel klid na hranicích s Izraelem. Má ukázat, že klade menší důraz na boj proti Izraeli a větší na blaho Gazanů.
Teď Káhira čeká, jak se hnutí rozhodne – zda splní její požadavky a následným zlepšením situace upevní svou pozici, anebo zvolí spolupráci s teroristy, které tolik potřebuje ke zbrojení proti Izraeli, a jeho postavení v Gaze ještě víc zeslábne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.