'Vyveďte je třeba silou.' Kaczyński chtěl vyštvat opozici pod záminkou pyrotechnické kontroly
Proti polským opozičním poslancům, kteří 16. prosince loňského roku obsadili jednací sál parlamentu, měli podle portálu Wirtualna Polska v noci z 11. na 12. ledna zasahovat příslušníci Úřadu pro ochranu vlády (BOR). Vyloučené nebylo ani užití fyzické síly a vyvlečení poslanců. Zásah se neuskutečnil kvůli odporu šéfa Parlamentní stráže, později odvolaného Arkadiusze Koschalkeho.
Podle serveru Wirtualna Polska o zásahu rozhodlo vedení vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na noční schůzce v Sejmu, přítomný na ní byl mimo jiné předseda strany Jarosław Kaczyński, premiérka Beata Szydlová, ministr obrany Antoni Macierewicz a maršálek Sejmu Marek Kuchciński.
Noční pyrotechnická kontrola
Opoziční poslanci měli být vyvedeni ve čtyři hodiny ráno pod záminkou pyrotechnické kontroly budov Sejmu. Tu měli provést příslušníci Úřadu pro ochranu vlády za asistence členů Parlamentní stráže. O kontrole pozdě večer 11. ledna informovala na Twitteru i Kancelář Sejmu, mělo k ní dojít ve dvě hodiny v noci.
Informacja dla dziennikarzy przebywających w budynku Sejmu. pic.twitter.com/MCx2rUlJ32
— SejmRP (@KancelariaSejmu) 11. ledna 2017
Příslušníci BOR do jednacího sálu skutečně přišli ve čtyři hodiny. „Bylo jich asi deset. Přesunuli jsme se, aby mohli prohledat sál. Ptali se na každou věc postavenou na lavicích, jestli nepatří nám. Dělali si poznámky,“ řekl portálu poslanec Občanské platformy Tomasz Cimoszewicz.
Ačkoli byly síly BOR připraveny k akci, poslanci nakonec ze sálu vyvedeni nebyli, operaci stopnul šéf Parlamentní stráže Arkadiusz Koschalke. Ten byl 20. ledna z funkce odvolán, podle rádia TOK FM to bylo kvůli jeho prohlášení, že „proti opozičním poslancům nikdy nepoužije sílu“.
‚Budou podniknuty odpovídající kroky‘
Jednotky BOR mají za úkol pečovat o bezpečnost chráněných osob – prezidenta, členů vlády a parlamentu a dalších, mohou také provádět pyrotechnické a radiologické kontroly v parlamentu. Zásahem proti poslancům by pravděpodobně porušily zákon.
Politici Práva a spravedlnosti použití síly proti opozičním kolegům nepřipouštěli. Méně odmítavý byl ovšem předseda strany Kaczyński. „Budou podniknuty odpovídající kroky, ale to není moje rozhodnutí,“ prohlásil 11. ledna Kaczyński.
Porazí se opozice sama?
Poslanci opozice obléhali jednací sál Sejmu od bouřlivého jednání 16. prosince loňského roku až do 12. ledna, kdy umožnili pokračování normální práce Sejmu. Ještě před Občanskou platformou ukončila blokádu Sejmu strana Moderní, která začala jednat s představiteli vlády. Jednání ale vyřešení politické krize nepřinesla. Lídr strany Ryszard Petru oznámil, že shoda s vládou není možná. Občanská platforma se jich odmítla účastnit. Strany i nadále odmítají uznat 33. schůzi Sejmu za legální. Pochybnosti panovaly i okolo legálnosti schválení státního rozpočtu, který vláda prosadila v náhradních prostorech bez hlasovacího zařízení.
Polská opozice kapitulovala a skončila s obstrukcemi. Politická válka ale pokračuje
Číst článek
Prosincová parlamentní krize, která ještě více vyostřila náladu v zemi, opozici body nepřinesla, spíše naopak. Spor o přístup novinářů do Sejmu i okupace sněmovního řečniště byly pro mnoho lidí nesrozumitelné. Podpora vládní strany PiS se v průzkumech po krizi dál drží kolem 36 %.
Naopak problémy mají opoziční strany. Strana Moderní utrpěla silvestrovskou aférou svého předsedy Ryszarda Petru. Ženatého politika na konci roku vyfotili se stranickou kolegyní na palubě letadla mířícího na Madeiru. Stalo se tak v době, kdy na sítích burcoval příznivce a podporoval pokračování okupace Sejmu. Schytal to ale i lídr Občanské platformy Grzegorz Schetyna, na kterého prasknul vánoční lyžařský výlet na alpský ledovec. Smršť kritiky za pokrytectví opozičníků na sebe nenechala dlouho čekat.
Kaczyńského volné ruce
Těžkou ránu protivládním hnutím zasadila aféra předsedy Výboru na obranu demokracie (KOD) Mateusze Kijowského. Opoziční buřič fakturoval Výboru desetitisíce korun za poskytování IT služeb. „Malá domů“ z peněz z veřejných sbírek podporovatelů mnoho lidí zklamala. Předsednictvo vyzvalo Kijowského k odstoupení z funkce předsedy KOD, ten se k tomu ale nemá, nařčení odmítá a chystá se v březnu znovu kandidovat.
Aféry opozičních vůdců a neschopnost opozice najít silné celospolečenské mobilizační téma dávají Kaczyńského národně-sociální straně volnou ruku. Doposud jediným tématem, které dokázalo zburcovat masy, byl pokus o úplný zákaz potratů a jejich kriminalizaci. Vláda se tzv. černého protestu zalekla a z iniciativy prozatím vycouvala. Po „vyčištění“ veřejnoprávních médií a Ústavního soudu plánuje PiS větší systémové reformy. Jednou z nich má být změna zákona pro blížící se komunální volby, kterou se omezí volební období starostů měst na dvě. Spekuluje se rovněž o záměru PiS zvýšit volební práh až na 10 % pro stranu, což by mohlo eliminovat parlamentní zastoupení menších subjektů a straně zajistit dlouhodobou dominanci.
