Jak ukončení politiky jednoho dítěte změnilo Čínu?

Na tyto otázky se zaměřila Casey Hallová zpravodajka katarské televize Al-Džazíra v Šanghaji.

Jak uvádí, na porodním oddělení soukromé nemocnice v Šanghaji bylo letos v lednu rušněji než kdy jindy. Mnoho žen přišlo porodit své druhé dítě, vysvětluje tamní gynekoložka. Boom druhorozených dětí je přesně to, v co čínská vláda doufala. Odstoupení od kontroverzního programu demografického plánování ohlásila v roce 2015, omezení skončilo v lednu 2016.

Číňané drasticky zestárli

V rámci postupného uvolňování politiky plánování porodnosti byly už dříve uděleny výjimky umožňující mít druhé dítě konkrétním skupinám obyvatelstva: etnickým menšinám, manželským párům žijícím na venkově, jejichž prvním dítětem je dívka, a manželům, z nichž alespoň jeden je jedináček.

Žádná z výjimek neplatila v případě pětatřicetileté Jang Ceng-tung a jejího manžela. Jejich prvním potomkem je holčička, žijí ale v Šanghaji a oba mají sourozence. Ve zrušení vládního omezení doufali, přejí si druhé dítě. Byli odhodlaní si ho pořídit, i kdyby Čína od takzvané politiky jednoho dítěte neodstoupila.

Pár by kvůli tomu musel opustit Šanghaj, kde byly pokuty za nedodržení nařízení obzvlášť vysoké. Alternativním řešením pro ně bylo nechat se rozvést a po narození druhého dítěte se znovu vzít. Paní Jang zvažovala uzavření sňatku se vzdáleným příbuzným, aby omezení obešla. Nic z toho díky zrušení regulací dělat nemusí.

Rozhodnutí čínské vlády ukončit téměř čtyřicetiletou „politiku jednoho dítěte“ zřejmě ještě více zkomplikuje už tak těžkou situaci opuštěných čínských dětí..jpg|foto:CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Populace Číny po pětatřiceti letech striktního dodržování politiky jednoho dítěte drasticky zestárla. Výpočet Asijské rozvojové banky odhaduje, že v roce 2050 budou lidé nad pětašedesát let tvořit bezmála čtvrtinu populace země.

Zavedením politiky dvou dětí se čínská vláda pokouší odvrátit hrozící demografickou katastrofu. Experti nicméně pochybují, že se tím populační trend podaří zvrátit. Porodnost za loňský rok sice skutečně vzrostla. Přibylo výrazně druhorozených, ale i prvorozených dětí loni přišlo na svět o 1,3 milionu více. Otázka je, jestli to stačí.

Politika dvou dětí by měla Číně přinést třicet miliónů pracujících dospělých do roku 2050, což podle demografů stačit nebude. Nedávný průzkum provedený Australskou národní univerzitou ukazuje, že i kdyby tento odhad byl správný, dosáhne se tím pouze nevýrazného zlepšení věkového složení populace.

Mnoha párům jeden potomek stačí

Politika dvou dětí byla zavedena příliš pozdě na to, aby zvrátila trend snižující se plodnosti v Číně, domnívá se profesor Jung Cchaj ze Severokarolínské university v Chapel Hill. Jak dodává, Čína nemá dostatek zkušeností s řešením problému nízké porodnosti a stárnoucí populace. Návrhů na řešení je mnoho, většina z nich ale bude mít jen velmi omezený vliv. Bylo by tedy lépe respektovat práva lidí a nechat jim prostor pro vlastní rozhodnutí, soudí profesor Jung Cchaj.

Stejný názor má Mei Fongová, autorka knihy s názvem „Jedno dítě: Minulost a budoucnost nejradikálnějšího čínského experimentu“. Mít možnost se rozhodnout je vždy lepší než tu možnost nemít, je však třeba podniknout další kroky než jen rušit omezení. Tím, že lidé mohou mít druhé dítě, se porodnost samozřejmě zvýšila. Ale podle všeho ne natolik, aby se tím vyřešil problém nedostatku pracovní síly, říká Fongová. Porodnost v Číně leží dlouhodobě pod hladinou reprodukce.

Číňané|foto:CC0 Public domain

Zdaleka ne všechny páry s jedním potomkem se chystají pořídit si další dítě. Podle průzkumu vládní organizace pro práva žen padesát tři procent manželských párů druhé dítě nechce.

V rozvinutějších oblastech země je poměr ještě vyšší. Klíčovými faktory v rozhodování jsou podle studie kvalita a dostupnost veřejných služeb, jako jsou školy a zdravotnická zařízení. Mezi další faktory patří podle studie délka mateřské dovolené a současné pracovní podmínky matky.

Zatím není k dispozici dostatek údajů k tomu, aby bylo možné posoudit vliv politiky dvou dětí na situaci žen v zaměstnání, čteme na serveru stanice Al-Džazíra. Diskuze na čínských sociálních sítích však poukazují na další zhoršení často diskriminujících pracovních podmínek. Chybí fungující antidiskriminační zákony, které by ženy v takových případech chránily.

Zaměstnavatelé o matky nestojí

Znevýhodněny jsou především mladé ženy. Dříve mohly odejít na mateřskou dovolenou jen jednou, teď mohou dvakrát. Tomu by se zaměstnavatelé nejraději vyhnuli. V čínských společnostech je běžnou praxí ptát se kandidátek při pracovním pohovoru, jestli plánují mít děti.

Některé firmy dokonce vyžadují, aby zaměstnankyně podstoupily rutinní těhotenský test. Těhotné pracovnice jsou často nuceny odejít. Například tím, že jim zaměstnavatel nastaví nepřiměřeně dlouhé pracovní hodiny. Pokuty jsou nízké a jen málo takových případů se dostane k soudu, píše server Al-Džazíra.

Mei Fongová se domnívá, že vláda by měla pro zvýšení porodnosti dělat více. Například zavést podporu pro vzdělání nebo bydlení nebo úplně zrušit limit na počet dětí. Fongová zdůrazňuje, že za rozhodnutím nemít další dítě často stojí nedostatek kapacit a finančních prostředků. Mnoho žen pracuje, vychovává první dítě a stará se o starší členy rodiny. Představa, že by si pořídily druhého potomka, je pro ně nemyslitelná.

Pokud se má situace žen zlepšit, musí se změnit postoje společnosti, míní Fongová a pokračuje: Někteří sociologové zastávají názor, že nelze zvýšit porodnost bez toho, aniž by se nejdříve dosáhlo rovnosti mezi pohlavími. Existuje několik studií, podle kterých nízká porodnost souvisí s postavením žen v čínské společnosti.

Logo|foto:Český rozhlas

Mnoho čínských párů by bezpochyby mělo zájem pořídit si více dětí, pro některé z nich to ale v současné situaci není myslitelné. Čínská vláda bude podle všeho muset hledat další řešení, jak zamezit stárnutí populace, uzavírá server katarské televize Al-Džazíra.