Boj s nezdravými pamlsky stále trvá. Co všechno viděl Pavel Maurer ve Spojených státech?
Je to nekonečný příběh – jak jíst zdravě. Kulinářský expert Pavel Maurer se ve své glose svěřuje se svými zážitky z cest po Spojených státech amerických. Viděl tam přejídání a spoustu nezdravých návyků, například při návštěvě kina.
Největší kuchařská celebrita na světě, Jamie Oliver, stále třímá prapor takzvané potravinové revoluce bojující za zlepšení školního stravování pro děti. V několika státech Severní Ameriky školní úřady již definitivně zakázaly některé nejnezdravější pochoutky.
Odehrálo se to asi před sedmi lety, po odvysílání slavného Oliverova tažení proti obezitě a nekvalitním jídle ve školách. Třeba v Los Angeles školní úřad zakázal podávání některých velmi populárních, avšak extrémně nezdravých pokrmů.
Například slazeného a ochuceného mléka, které obsahuje velké a zbytečné množství cukru a řadu umělých přísad. Dále se na černou listinu dostaly chicken nuggets, neboli smažené, obalované kuřecí kousky vyrobené z jemného, sekaného masa z kuřecích prsou.
A také corn dogs – hot dog na špejli obalený v těstíčku a usmažený v oleji podávaný s hořčicí nebo kečupem. I v naší zemi se trochu pohnuly ledy a přes jistý odbor a slabou argumentaci majitelů kantýn či potravinových automatů se ze státních základních škol pomalu vytrácejí.
Je dobré, že také u nás vzniká spousta iniciativ, které nabízejí informace a vzdělání – co je pro naše tělo správně a co jen šidítko pro pusu. Ovšem hlavně se nesmíme nechat ukolébat, boj s nezdravými pamlsky stále trvá.
V jedné ruce popcorn, v druhé sladký nápoj
Když jdete v Americe do kina, nabídnou vám litrový papírový kýbl a můžete si natočit – kolikrát chcete – asi 15 druhů nápojů. Třeba Cola může být vanilková, skořicová, třešňová, mátová, broskvová… už si ani všechny nepamatuji.
Úplně se mi točí hlava z pomyšlení, z čeho příchutě asi vznikly. Kolik obsahují umělých barviv a různých konzervantů. Víte, jak vypadá typický návštěvník amerického kina?
V jedné ruce třímá kontejner plný oblíbeného popcornu nebo nějakých příšerných obložených smaženin, druhou rukou si vlastnoručně čepuje z bezedného automatu jeden z 15 nabízených sladko-nápojů.
Ti náročnější si ještě přidávají ledové kostky, aby měl jejich žaludek trochu víc práce, a pak mačkají tlačítkem s nápojem tak dlouho a nesmlouvavě, dokud není jejich litrový kanistr po okraj plný. No, a pak to s tímhle omamným nákladem úplně pomatených kalorií dobilancují do kinosálu nebo na baseballové utkání, a vesele žvýkají, chrastí, drobí a odhazují kolem sebe použité obaly.
A já si v duchu tiše opakuji spolu s Jamie Oliverem a Karlem Hynkem Máchou – Daleká cesta má a marné volání.
