Agent StB Minařík půjde zpět do vězení. Chtěl se zastřelit nelegálně drženou zbraní
Bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti Pavel Minařík se musí vrátit do vězení. Brněnský soud ho potrestal za nepovolené ozbrojování. Všímá si toho deník Právo. Komunistický režim oslavoval někdejšího rozvědčíka jako hrdinu za to, že plánoval atentát na Rádio Svobodná Evropa v západoněmeckém Mnichově.
Někdejší aktivní agent StB Pavel Minařík se na konci roku 2015 neúspěšně pokusil o sebevraždu. Použil k tomu ale nelegálně drženou zbraň.
Dvaasedmdesátiletý Minařík byl tehdy ve zkušební době po podmíněném propuštění za pojišťovací podvod na Ukrajině. Brněnský městský soud ho proto poslal za nepovolené ozbrojování na čtyři měsíce do vězení.
Deník Právo upozorňuje, že soudce uvažoval i nad peněžitým trestem. „Podmínka nepřipadala v úvahu, když byl zrovna v podmínce. Zvažoval jsem i peněžitý trest, ale vzhledem k tomu, že je starobním důchodcem a bydlí v bytě Červeného kříže, nepřipadalo to v úvahu. Nezbylo nic jiného než vězení,“ uvedl podle listu soudce.
Agent Státní bezpečnosti Pavel Minařík
Minařík se v sedmdesátých letech zapsal do povědomí veřejnosti jako agent StB, který působil v Mnichově v Rádiu Svobodná Evropa. Na konci ledna 1976 způsobily sdělovací prostředky tehdejšího Československa rozruch. Oznámily tehdy návrat důstojníka rozvědky Pavla Minaříka ze zahraničí, kde působil jako agent v prostředí československé emigrace.
Co řekl hejtman Košta: Sorry jako. Pustím tygra z klece. Odmítám se stýkat v kanálu
Číst článek
Následující den vystoupil Minařík se svým příběhem na tiskové konferenci a před televizními kamerami odhalil „prohnilou tvář stanice Rádia Svobodná Evropa i celé emigrace".
Obličej tehdy třicetiletého agenta se dostal na titulní strany novin a televizních obrazovek celého komunistického bloku. „Byl jsem snad jediným zpravodajcem v historii, který byl tímto způsobem dekonspirován," řekl později Minařík, který byl komunistickým režimem oslavován jako hrdina.
Ačkoliv se komunisté snažili z Minaříkova příběhu vytěžit propagandistické maximum, přinejmenším jedna okolnost měla zůstat veřejnosti skryta. Šlo o plán nerealizované akce s krycím názvem Panel, ve kterém Minařík navrhoval odpálit v mnichovské budově Rádia Svobodná Evropa několik náloží.
V roce 1991 byl kvůli tomu obviněn z přípravy trestného činu obecného ohrožení. První rozsudek, čtyři roky nepodmíněně, padl v září 1993. Proti verdiktu se Minařík odvolal a kauza byla v roce 2007 Nejvyšším soudem definitivně ukončena v Minaříkův prospěch.
Vězení se mu však vyhnout nepodařilo. Soudy ho po letech poslaly na čtyři roky za mříže kvůli pojišťovacímu podvodu. S komplici fingoval v roce 1996 na Ukrajině dopravní nehodu, při které shořel náklad optických vláken. Od pojišťovny pak chtěl na pojistném téměř 41 milionů korun. Později následovalo podmíněné propuštění, po kterém Minaříka podle Práva dostihly rodinné problémy.
