Ekologickou zátěž v Ústeckém kraji předávají rodiče dětem. Vědci s lékaři zjišťují proč

Vzduch, který dýcháme, se podepisuje na našem zdraví. Od 70. let minulého století Severočechy trápily vysoké koncentrace oxidu siřičitého ‒ pocházel hlavně z uhelných elektráren a průmyslových podniků.

Po změně režimu vědci a lékaři v takzvaném „Programu Teplice“ několik let zkoumali vliv životního prostředí na zdravotní stav lidí na Teplicku. Jejich závěry vedly ke stanovení limitů těžby, odsíření elektráren a plynofikaci domů.

Ekologická zátěž se ale na lidech v Ústeckém kraji podepsala natolik, že ji předávají rodiče dětem. Je tu stále vyšší nemocnost a lidé se tu dožívají nižšího věku, než je republikový průměr. I proto stejný tým odborníků výzkum opakuje.

„Koncentrace ultrajemných prachových částic jsou větší, než o kterých lékaři vědí, že ovlivňují zdraví. Stejné je to s benzoapyrenem,“ říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Největší riziko to představuje pro těhotné ženy, zejména v počátcích těhotenství. A potom pro děti předškolního věku.

V pánevních okresech Ústeckého kraje žije poškozená populace

„Z hlediska kvality ovzduší je potřeba si uvědomit, že zcela zásadní vliv na to má kvalit lokálních topenišť. Od roku 1995 se tu výrazně plynofikovalo, ale kvůli tomu, jak stoupá cena zemního plynu, tak někteří přecházejí zase na pevná paliva. Tím se kvalita ovzduší zhoršuje,“ vysvětluje Šrám.

Jemné prachové částice vyvolávají tzv. oxidační poškození. To znamená, že i u dospělých zvyšují výskyt kardiovaskulárních onemocnění.

„Benzoapyren a podobné polycyklické aromatické uhlovodíky jsou schopny měnit genetickou informaci, které jsou přenosné do dalších generací. Zvyšuje nám to i u dětí předškolního věku nemocnost na bronchitidy. Práce, které jsou z USA a byly dělány na dětech v Krakově, ukazují, že to ovlivňuje také psychický vývoj dětí,“ konstatuje Šrám.

Osobně se domnívá, že v pánevních okresech žije poškozená populace. „Měli bychom vědět, čím se tato populace liší od kontrol např. v Jihočeském kraji. To bychom rádi analyzovali a na základě toho doporučili opatření, která by přispěla ke zlepšení toho stavu,“ dodává Radim Šrám.

Závěry výzkumu zdraví novorozenců by vědci měli mít koncem letošního roku, i když se podle Radima Šráma potýkají s nedostatkem peněz na chemické analýzy. Chybějící peníze brzdí i další výzkum nemocnosti dětí do dvou let z Karviné a Českých Budějovic.