„Nechceme, aby tu vládlo hnutí ANO s KSČM nebo nějakou jinou extremistickou stranou. Je nutné, aby se středové či pravicové strany dohodly a nedoplatily na volební systém, který menším stranám dává výrazně méně mandátů,“ prohlásil ještě před jednáním celostátního výboru hnutí lídr STAN a místopředseda sněmovny Petr Gazdík.

Obdobně hovořil také poslanec Jan Farský: „Mně se to líbí. Jestli máme něco dokázat, 10 procent je minimum.“ Europoslanec Stanislav Polčák ale připoustil, že snaha o překonání desetiprocentní hranice pro vstup do sněmovny představuje určité riziko. Současně slovy lidoveckého předsedy Pavla Bělobrádka dodal, že „kdo se bojí, nesmí do lesa“.

Hlavním tahounem v předvolební kampani hnutí STAN má být podle oslovených politiků především prozápadně orientovaný program, prosazování decentralizace státní správy nebo „kvalitní“ kandidáti. Jde také o tři základní požadavky hnutí, které by měl program koalice s lidovci naplnit. „Zárukou jsou osobnosti, které ukázaly, že umí kvalitně pracovat ve prospěch veřejnosti ve volených funkcích,“ popsal poslanec Farský. Zatímco lidovci jsou pak tradičně silní na Moravě, STAN má své voliče hlavně v Čechách.

Pochybnosti o úspěchu nové formace zaznívaly převážně z regionů. Podle serveru Seznam se spolupráce s lidovci obávala například šéfka karlovarských Starostů Jitka Pokorná či zlínský předseda Vladimír Kráčalík, dávali přednost samostatné kandidatuře. Pro vznik dvojkoalice nakonec ve čtvrtek na celostátním výboru hlasovalo 81 procent delegátů.

Bude dvojkoalice ‚bezpečná investice‘?

Podle lednového modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by lidovci ve sněmovních volbách získali 6,5 procenta hlasů, STAN pak pouze procento. O něco příznivější výsledek možným partnerům predikuje předvolební průzkum společnosti STEM ze stejné doby. Podle něho by tato koalice mohla skončit na 10,7 procenta hlasů.

I to je ale podle politologa Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy prozatím slabý výsledek: „Aby se voličům koalice jevila jako ‚bezpečná investice‘, musí v průzkumech mít alespoň 12 a více procent.“

Současně by na volební prognózy v tomto případě mohlo být ještě brzy, jak upozorňuje politolog Daniel Kunštát z Cevro Institutu. Podle něho může do voleb dojít u voličů ještě k řadě změn v jejich preferencích.

„Teprve pár týdnů, maximálně měsíců před volbami začnou skutečně definitivně uzrávat volební záměry českých voličů. Lidovci možná také trochu nadsadili své vlastní ambice a zároveň přecenili volební potenciál Starostů. Zatímco u samotné KDU-ČSL můžeme s vysokou mírou pravděpodobnosti plus minus odhadnout reálný volební výsledek, případný příspěvek hlasů od STAN je velkou neznámou,“ dodal.

Zbytek světa proti Babišovi a ANO?

Podle dosavadních vyjádření lidoveckého ministra zemědělství Mariana Jurečky nebo šéfa STAN Petra Gazdíka je zřejmé, že by dvojkoalice - označovaná za tzv. třetí sílu - měla konkurovat největším parlamentním stranám, tedy ANO a ČSSD. Podle sociálnědemokratického poslance Jana Birkeho ale o tom nemůže být řeč. „Spojení lidovců a STAN pro nás není přímou konkurencí, protože cílí na jinou skupinu voličů. Naším hlavním konkurentem bude hnutí ANO a my doufáme, že tato koalice bude Andreji Babišovi odebírat voliče,“ uvedl.

Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek považuje za „logické“ spojení dvou stran, které jsou silné na regionální úrovni. „Naše hnutí považuje každý subjekt na naší politické scéně za relevantního soupeře. Jakou mají reálnou šanci uspět, to rozhodnou voliči,“ uvedl.

Ostřejšími slovy to komentoval čerstvý místopředseda sněmovny za ANO Radek Vondráček. Podle něho jdou strany cestou „antibabiš“. „Prohlášení zástupců STAN, případně KDU-ČSL bohužel jen potvrzují, že tyhle volby nebudou o pravici a levici nebo o programech a koncepčních řešeních, ale o souboji zbytku světa proti Andreji Babišovi a hnutí ANO. Moc to nechápu. Přitom hlavním motivem STAN je udržet se ve sněmovně, protože jejich samostatná účast se ukázala jako velmi riziková.“

Z partnerství by přitom mohli podle politologa Stanislava Balíka z Masarykovy univerzity profitovat spíše lidovci. „KDU-ČSL má disciplinované voliče, kteří se za posledních 15 let naučili využívat preferenčního hlasování. Například v krajských volbách v Olomouckém kraji společná kandidátka KDU-ČSL a Strany zelených v letech 2012 a 2016 přinesla zvolení pouze lidoveckých zastupitelů, přestože byla kandidátka naskládána zipově,“ popsal.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít