Moc nad soudy a zrušit premiéra. Co stojí v návrhu zákona, který může změnit Turecko?
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal kontroverzní návrh ústavního zákona, který výrazně posílí jeho pravomoci. Musí jej však nejprve schválit občané v referendu, které Erdogan stanovil na 16. dubna, píše agentura AFP. Kritikové zákon považují za další krok směrem k vládě jediného muže, zatímco podle jeho zastánců jen zefektivní vládu stejně, jako je tomu ve Francii nebo Spojených státech. Co se má podle navrhovaného zákona vlastně změnit?
Nová ústava by posílila prezidentovy exekutivní pravomoci, a on by tak mohl přímo jmenovat nejvyšší politické představitele, včetně ministrů. Mohl by si také přidělit jednoho nebo více viceprezidentů. Funkce premiéra má zcela zaniknout.
Kontrola soudů
Současná ústava, která byla přijata v roce 1982, dva roky po vojenském puči, garantuje nezávislost soudů na orgánech státní moci. Nové změny by však prezidentovi umožnily do soudnictví zasahovat. Erdogan soudy obviňuje, že jsou pod vlivem islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije ve Spojených státech. Erdogan ho považuje za strůjce nezdařeného puče z loňského července, Gülen to popírá.
Dekorativní koberečky naznačují, kdo je mezi Turky v kurzu. Prezident Erdogan je vyprodaný
Číst článek
Prezident by mohl spolu s parlamentem vybírat čtyři členy Nejvyšší rady soudců a prokurátorů, která jmenuje a odvolává soudní personál. Parlament bude moci nominovat sedm vlastních členů rady. Zákon má také zrušit vojenské soudy.
Prezident by ale nesměl vydávat výnosy v otázkách, které se jasně řídí zákony. Mohl by vyhlásit výjimečný stav v případě „povstání proti vlasti“ nebo kdyby „násilí ohrožovalo jednotu národa“, ale až po předložení návrhu poslancům. Ti by ho mohli zkrátit, prodloužit nebo úplně zrušit. Výjimečný stav platí v Turecku i teď – byl vyhlášen po loňském pokusu o puč a začátkem ledna ho parlament prodloužil o další tři měsíce.
Více mladších poslanců a prezident-straník starší 40 let
Nová ústava má také zvýšit počet poslanců z 550 na600 asnížit jejich minimální požadovaný věk z 25 let na 18. Parlamentní volby by se konaly po pěti letech místo po čtyřech, a to v tentýž den jako volby prezidentské. Parlamentu by zůstala pravomoc schvalovat, modifikovat a rušit zákony i dohlížet na prezidentovu činnost. Kdyby byla hlava státu obviněna nebo podezřelá z trestného činu, poslanci by mohli nařídit vyšetřování.
Prezidentem by se směl stát každý turecký občan starší čtyřiceti let a nově by mohl být i členem politické strany, což dnes možné není. V úřadu bude moci zůstat po dobu dvou pětiletých mandátů. Příští prezidentské a parlamentní volby se mají konat v listopadu2019, aErdogan by tak mohl být u moci až do roku 2029.
Největší změny za sto let
Jde o největší změny ústavy od vzniku moderního Turecka v roce 1923. Kritikové označují Erdogana za čím dál autokratičtějšího vládce. U moci je už 14 let; nejprve byl premiérem a poslední tři roky je prezidentem.
Západ znepokojují jeho mohutné politické čistky, které zahájil po červencovém pokusu o převrat. Zatčeno bylo přes 41 tisíc lidí kvůli údajným vazbám na Gülena a asi 100 tisíc dalších osob bylo propuštěno ze zaměstnání, včetně učitelů, státních zaměstnanců nebo novinářů. Nejnovější vlna čistek z minulého týdne připravila o práci dalších 4500 státních zaměstnanců, včetně 330 univerzitních pedagogů, připomíná agentura AFP.
Texz vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
