PRO A PROTI. Dlouhodobě nezaměstnaní by se v budoucnu mohli obávat postihů, kdyby začal platit návrh KSČM na změnu trestního zákona. Podle něj by hrozila například pokuta, propadnutí majetku nebo až půlroční vězení lidem, kteří se "bez vážné příčiny soustavně vyhýbají poctivé práci." Nakolik je reálný návrat paragrafu, který by trestal příživnictví, diskutovali místopředsedové Poslanecké sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

6:00 14. února 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nejdříve, prosím, oba o krátkou odpověď na první otázku. Pane Filipe, je třeba znovu začít trestat příživnictví?

Filip: Jsem přesvědčený, že vzhledem k tomu, jaký je náš právní řád, nezbývá, než k civilním věcem přidat i trestní postih pro ty, kteří skutečně žijí na úkor někoho jiného, a je jedno, jestli na úkor své rodiny, svých blízkých, obce, společenské organizace nebo státu. Vy jste na začátku té reportáže řekli, že to je dáno tím, že někdo zneužívá sociální systém. To tak vůbec nemusí být. To skutečně jde spíše o to ...

Pardon, citovala jsem váš návrh: „Bez vážné příčiny soustavně vyhýbají poctivé práci.“

Filip: Ano.

Sociální systém nezazněl, to možná padne.

Filip: To možná padne, ale je to skutečně o tom, že mohu vyprávět příběh, který je z Českých Budějovic, který mě k tomu vedl. Uvažoval jsem o tom delší dobu, ale jsou to příběhy z celé republiky a ten českobudějovický je opravdu dramatický.

Dostaneme se k tomu. A teď požádám pana poslance Bartoška o jeho náhled na věc.

Bartošek: Vyjádřím se tady krátce na začátek. Dovolte mi lehkou nadsázku. Mám takový dojem, že to vypadá, jako když komunisti začnou mít roupy a začnou vzpomínat na to, co bylo. Myslím si, že vracet zpátky paragraf příživnictví je mimo reál, to patří před rok 1989 a my bychom měli využívat jiné nástroje, jak lidi motivovat, aby pracovali, než je zavírat do kriminálu.

Za příživnictví až půl roku vězení. KSČM navrhuje trestat ty, kteří se vyhýbají práci

Číst článek

Pane poslanče Filipe, vy jste tvrdil, že řeknete krátce příběh, který vás a zřejmě i další poslance KSČM inspiroval k tomu, abyste navrhli změnu trestního zákona.

Filip: Myslím, že to není vůbec žádný návrat do minulosti, to je spíš otázka toho, jak se vyvíjí současná společnost, nikoli ta minulá. My se do minulosti nevrátíme, možná, že mě mohl napadnout jiný název toho paragrafu, ale jde o to, že tento stát za 27 let nebyl schopen zajistit ani to, že bude bezplatná právní pomoc. A v tomto ohledu teprve prošel prvním čtením náš návrh zákona, který ležel v Poslanecké sněmovně už 2 roky, ale to je odpovědnost vládní koalice, když už tedy ...

Pojďme k tomu zákonu, o které mluvíme.

Filip: Představte si paní okolo 40 let, která se rozvedla a její bývalý manžel tu pobírá, tu nepobírá sociální dávky, hraje si na umělce, nevystěhuje se od ní, přestože ona bydlí ve svém vlastním bytě. Protože její plat je okolo 12 tisíc korun, nedostane ani slevu, ani odpuštění soudních poplatků. Ten člověk u ní bydlí bytě 2+0 bez právního důvodu. Žena nemá na to, aby si zaplatila soudní poplatek, a nemá tedy ani na to, aby si objednala exekutora, který by ho vystěhoval. Co s takovým člověkem? On žije v jejím bytě proti její vůli a bez prostředků, které by musela zaplatit v civilním řízení, nemá žádnou šanci toho člověka, který žije na její úkor 10 měsíců, tak ona nemá šanci. A já ještě ...

Tak je to příběh konkrétní, který se stal. Já bych ráda nechala zareagovat.

Filip: Těch příběhů je několik a jen připomenu, že trest odnětí svobody není prioritním trestem. Systém trestního práva je dán tím, že všechny tresty se mohou přeměnit na trest odnětí svobody. Ty tresty začínají tím, že za prvé ...

Pardon, k tomu se ještě dostaneme. Požádala bych pana poslance Bartoška, jestli by ho tento případ přivedl k úvaze o změně trestního zákona?

Bartošek: Té paní je mi líto. Řešení je skutečně problematické, ale mně to připadá, že je spíš v rovině občanskoprávní. Nebyl by to důvod k paragrafu příživnictví. Znám lidské příběhy z druhé strany. Většinu svého profesního života jsem pracoval jako terapeut s lidmi, kteří se léčili z drogové závislosti. Znám příběhy lidí, kteří vypadli mimo systém, mnohdy páchali trestnou činnosti. Vím, jakým způsobem lidi motivovat, aby se vrátili do práce. Zaváděli jsme pracovní terapie, učili jsme je pracovním návykům a dneska řada lidí, kteří prošli terapeutickou komunitou, jsou schopni obstát a uživit se. Znovu říkám, stát má používat jiné prostředky, jak motivovat lidi, aby pracovali. Jedním z nich je velice důležitá minimální mzda. Mělo by se jít cestou zvyšování minimální mzdy, aby se lidem vyplatilo pracovat.

Údržba silnic či zeleně. Začíná fungovat veřejná služba, nezaměstnaní si mohou přivydělat

Číst článek

Pane Filipe, co když, a teď uvádím konkrétní příklad, mě někdo bude chtít živit a stejně bych se dostala do kolize se zákonem?

Filip: Nedostala byste se, protože to musí být skutečně proti vůli druhého. Jde o kumulativní věci. To znamená, že ten člověk se soustavně vyhýbá práci a žije na úkor někoho jiného proti jeho vůli a odmítá práci, která je mu nabízena. To, co říká pan kolega Bartošek o minimální mzdě, mohu jenom potvrdit, ale je to věcí zase vládní koalice. Už v roce 2013 jsme navrhovali, aby minimální mzda dosáhla alespoň podle současného systému na 14 tisíc korun, a tam zdaleka není. Tady se shodneme. Tresty jsou: veřejně prospěšné práce, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, vyhoštění, zákaz vstupu na sportovní nebo kulturní společenské akce, odnětím řidičského průkazu, ztráta čestných titulů ...

A tím chcete říct co?

Filip: Tím chci říct, že trest odnětí svobody není prioritou. Využíváme toho, že i trestní právo má mít výchovný moment, to znamená, že ...

Tedy chcete říct, že to není až tak represivní, abychom to zkrátili podle vás.

Filip: To není. Je to absolutně nejnižší možný trest odnětí svobody, 6 měsíců, nižší trest v trestním zákoně neexistuje a nebýt systematiky trestního práva, tak bych tam trest odnětí svobody ani nedal. To bych se ale ocitl v rozporu s teorií práva a to si nemohu jako právník dovolit. Ale podotýkám, že odnětí řidičského průkazu, na to se asi s kolegou Bartoškem shodneme, to se ukázalo jako efektivní ...

Uvidíme, protože bych se ho ráda zeptala, aby také mohl něco říci, pane Filipe. Pane Bartošku, zajímalo by mě, jestli, pokud by byl takový paragraf v trestním zákoně, by to mohlo působit výchovně, tedy tak, jak říká pan poslanec Filip?

Bartošek: Osobně velmi pochybuji o výchovné podobě tohoto paragrafu. Stále to vracím k tomu, že se bavíme o příživnictví. Tak zněl návrh. Samozřejmě současný soudní systém zná alternativní podobu trestu, včetně veřejně prospěšných prací. Je ale potřeba vzít jako fakt jednu skutečnost, a to že v této společnosti jako v každé jiné v rámci světa prostě bude určitá skupina obyvatel, který se rozhodne, že nebude chodit do práce, že bude třeba žít v určité míře chudobě a že se rozhodnou, že to bude jejich životní styl. To je otázka systému, aby byl nastaven tak, aby sociální dávky a podpora v okamžiku, když nepracují, pro ně nebyla motivační.

Rodiče paterčat se chtěli soudit o statisíce ze sbírky. S žalobou neuspěli

Číst článek

Pokud se někdo vyhýbá, jak je v návrhu napsáno, soustavně poctivé práci a nebere práci, která je mu nabízena, myslíte si, že by měla být povinnost vzít práci, která je nabízena, i když by byla mimo kvalifikaci, mimo obor toho člověka, který je bez práce?

Bartošek: Myslím si, že každý člověk by měl přijmout práci, na kterou má vzdělání, dovednosti, případně je na ní rekvalifikován. V současné době se pohybujeme v situaci, kdy míra nezaměstnanosti v České republice je zhruba kolem 4 %. Teď se zvedla, protože jsou zimní měsíce. Opakovaně navštěvuji zaměstnavatele, navštěvuji i sociální služby. Pracovní trh dlouhodobě trpí tím, že firmy nemohou sehnat kvalitní zaměstnance. Ti, kteří jsou na úřadu práce, z velké míry, přestože jim je práce nabízena, ji odmítají. Mě osobně to velmi mrzí, protože zde skutečně končí míra solidarity. Jestliže je pracovní trh otevřený a pracovní síly jsou poptávány a každý práci může mít, tak by práci z mého pohledu přijmout měl.

Jakoukoli.

Bartošek: Znovu říkám, minimálně by na ní měl být rekvalifikován. A z toho důvodu říkám, že je od sebe potřeba oddělit dvě věci. Zachovat existenční minimum. Jestliže někdo říká: „Nebudu v rámci systému pracovat a nebudu přispívat.“ v tom případě řekneme dobře, ale současně počítej s tím, že tvůj životní styl tě uvrhne do chudoby, protože normální je pracovat, normální je se starat o rodinu, o své děti a normální je být solidární se systémem.

Pane předsedo Filipe, dostáváme se k tomu, co jste načal na začátku, k sociálnímu systému. Je zaměřený váš návrh na paragraf o příživnictví proti těm, kteří čerpají sociální dávky?

Filip: To je sekundární zaměření, protože principiálně mi jde o to, že je zaměřený na ty, kteří chtějí někoho proti jeho vůli obtěžovat tím, že budou žít na jeho úkor. A jestli jsou to mladí lidé na úkor svých rodičů, nebo bývalí partneři na úkor jeden druhého,…

Jenom říkám, že to je sekundární záležitost, kdy i ti, kteří se vyhýbají a zneužívají sociální systém, i na ty může dopadnout, protože na ty míří. Práce jim je nabízena a nikdo je nenutí přijmout, protože na to je zase jiné ustanovení v zákoníku práce, jakou práci musí přijmout nebo nepřijmout podle své kvalifikace.

Chudých japonských dětí přibývá. Po celé zemi pro ně rostou vývařovny

Číst článek

A jak tedy kvalifikovat někoho, kdo zneužívá systém, protože stát má povinnost starat se o své potřebné. Kdo tedy podle vás zneužívá?

Filip: Jsou to různé skupiny obyvatel a jsou poměrně velké, kteří se nechtějí ani naučit pracovat. To můžou být lidé, kteří dokonce by byli trestáni za takzvané nebezpečí zpustnutí, to znamená, že v novele trestního zákona jsou i ti, kteří neposílají své děti do školy.

Takže celé skupiny obyvatelstva a jaké skupiny, jestli můžete konkrétně.

Filip: Ti, kteří se nechtějí přizpůsobit tomu, že existují vedle práv také povinnosti. Mé právo končí tam, kde začíná právo toho druhého. A jestliže je něco proti vůli druhého, tak ten druhý se musí umět bránit. A jestliže stát nemůže zajistit civilněprávními prostředky nebo ...

Tak je potřeba změnit trestní zákon, tomu rozumím.

Filip: Správně. Právní prostředky. To znamená rozhodnutím konkrétních správních úřadů. A tady kolega Bartošek řekl, že jsou lidé, kteří upadnou, například alkoholici nebo požívači drog ...

Proto navrhujete změnu trestního zákona. Pane poslanče Bartošku, souhlasíte s tím, že existují celé skupiny obyvatelstva, které se nechtějí přizpůsobit našemu systému a čerpají sociální dávky?

Bartošek: Osobně bych to takto neřekl. Část, a myslím si, že poměrně malá, umí lidově řečeno v sociálních dávkách bruslit. Na druhou stranu, chci, aby zde zaznělo, že je velké množství lidí, kteří se dostanou do tíživé sociální skupiny nezaviněně. Může to být z různých příčin. A zde je skutečně důležité, abychom dokázali rozlišovat a abychom těmto lidem, kteří jsou motivovaní, chtějí změnu životního stylu, abychom jim dokázali pomoci. Lidovci vždycky říkají, že nemluvíme o sociálním systému, ale mluvíme o sociální trampolíně, to znamená, aby člověk byl zachycen, pokud možno, v co nejranější fázi svého problému, byl stabilizován, motivován a byl vrácen zpátky, aby mohl žít normální život. Myslím si, že z pohledu například těch, kteří odmítají práci, je potřeba, aby byly zavedeny a podpořeny například částečné úvazky a další forma ...

ČSSD chce zvednout přídavky na děti pracujícím rodičům. ODS a lidovci preferují slevy na dani

Číst článek

Flexibilní pracovní poměry.

Barotšek: Přesně tak. Jsou například matky na mateřských dovolených, který by rády pracovaly, ale bohužel obtížně shánějí práci. Toto jsou lidé, kterým potřebujeme ...

Současný trh je nepropustí. Ale mně šlo o to, pane poslanče, jestli je možné říct, že existují celé, řekněme, jednolité skupiny, které zneužívají sociální dávky?

Bartošek: V sociální oblasti jsem pracoval a vždycky je to o životních příbězích a ne o skupině. Vždycky je to o osudu člověka, jak se chová v daném systému, nikoli o tom, že na někoho ukážeme prstem a řekneme: „Ty jsi ten, kdo zneužívá.“

Filip: S tím souhlasím. Opravdu je to vždycky o konkrétním příběhu. Pasovat to na něco, co by nemělo být součástí právního systému, si nemyslím, že je dobře. Podívejte se, my tady sbíráme víčka od plastových lahví, abychom pomohli vlastním dětem nebo těm potřebným, a přitom v sociálním systému jsou lidé, kteří sem byli vnuceni v rámci kvót ze Spolkové republiky Německa. Stejně tady nechtěli být a ...

Pane předsedo, a můžete mi říct, je to tedy zaměřené na imigranty?

Filip: I ti mohou být těmi, kteří budou zneužívat náš sociální systém, nebo kteří budou proti našemu státu nějakým způsobem působit. Víte, to je na úkor konkrétního zařízení, kdy oni ho rozbijí, nebo v Jihlavě se jim nelíbilo, jak jsou upraveny jejich byty, které normálně přijímají naši občané. My přece musíme mít všechny nástroje, civilně právní, správně právní i trestně právní. To je hierarchie práva. A v této hierarchii práva obrana těch, na kterých je pácháno nějaké násilí a děje se něco proti jejich vůli, je musíme chránit. Proto tam tento paragraf je.

Nezaměstnaní Finové začali pobírat nepodmíněný příjem. Měsíčně dostanou přes 500 eur

Číst článek

Pane poslanče Bartošku, vnímáte to tak, že by bylo dobré, aby ten paragraf v trestním zákoně byl stažen i na imigranty, že je to problém Česka v tuto chvíli?

Bartošek: Kdybychom se bavili o tom paragrafu jako takovém, tak je to zákon, který platí na území České republiky, na všechny, kteří zde pobývají. Druhá věc je, buďme v reálu. Lidí, kteří přišli ze zahraničí, takzvaní imigranti, je jich skutečně zcela zanedbatelné množství, o které se stát dokázal postarat. Je mnoho příběhů, kdy tito lidi už při probíhajícím integrační proces chodí do práce a podobně. To znamená, Česká republika je v tomto velmi přísná, svou imigrační politiku rozděluje na ty, kdo sem mohou přijít a mají na to právo, a kdo jsou ekonomičtí migrant. Ti jsou vraceni.Příběh Německa není příběh České republiky. Ohledně toho si myslím, že zákon a právo platí pro všechny. To, co jsem řekl, znovu opakuji, pracovat je správné a každý dělník má právo na svou mzdu, aby byl řádně odměněn. Další věci jsou ...

Každý, kdo pracuje.

Bartošek: Ano, přesně tak. Další věcí je otázka nastavení systému. Zde bych zmínil například připravovaný zákon o sociálním bydlení, který z naší strany byl připomínkován v tom, že lidem, kteří jsou motivovaní, stát pomůže. Ale například u určité skupiny obyvatel ať je to podmíněno tím, že děti budou chodit do školy a dospělí dostanou například na obci veřejnou službu nebo veřejně práce, to znamená …

Tedy aby to nebylo zadarmo.

Bartošek: Přesně tak. Vždycky je důležité, aby sociální systém stabilizoval a pomáhal těm, kteří nemohou, a motivoval ty, kteří mohou a motivoval je k pozitivní změně.

Nakolik by měl stát vydávat na takzvanou prevenci, na inkluzi, na sociální bydlení tak, aby se zbavil nebo aby ubylo lidí, kteří jsou závislí na sociálních dávkách?

Filip: Myslím si, že systém momentálně je sanován finančně, protože sociální dávky v podstatě pokrývají potřebu, která je v jednotlivých městech a obcích. Alespoň neznáme zatím žádný dramatický propad, že by byla nějaká oblast, kde by stát musel dát nad rámec prostředků ještě něco dalšího. Samozřejmě problematická teritoria existují, ať už jde o Šluknovský výběžek nebo o severní Moravu a tak dále. V tomto ohledu ale jde spíše o to, že musí být nastaven rozdíl. Myslím si, že je obecná shoda napříč politickým spektrem, že musí být zásadní rozdíl mezi minimální mzdou a sociální dávkou, aby existoval prvotní podnět k práci. Myslím si, že je potřeba konec levné práce.

Pane poslanče Bartošku, vy jste pracoval v terénu, v sociální práci. Nakolik je stigmatizující, jestliže je člověk delší dobu bez práce?

Bartošek: Bohužel velmi. Je to jednak otázka toho, jak vás vnímá trh práce, a důležité je taky, jak vy vnímáte sama sebe. Když delší dobu práci nemáte, zažíváte opakovaně neúspěch, začínáte o sobě pochybovat. Opakovaně píšete životopisy, navštěvujete výběrová řízení a do určité míry se pak může stát, že vlastně sám rezignujete na ucházení se o práci, protože jestliže opakovaně zažíváte pocit selhání, tak nevidíte cestu do budoucna. Samozřejmě se pak prodlužuje doba, kdy jste na úřadu práce, máte to v životopise, pak musíte složitě zdůvodňovat, proč jste na úřadu práce. Handicapuje vás v tento moment. Myslím si, že je důležité právě pro lidi, kteří jsou na úřadu práce a chtějí pracovat, aby úřady práce byly aktivnější, aby zaváděly například veřejně prospěšné práce a další aktivní podpory zaměstnanosti, protože je důležité, aby lidi, kteří chtějí pracovat, neupadli letargie. Pak se samozřejmě mnohem hůře vrací, protože ztrácí pracovní návyky a v tomto ohledu by měl a je důležité, aby stát byl aktivní.

Pane poslanče Filipe, nemohl by paragraf příživnictví v trestním zákoně ještě více stigmatizovat a postavit lidi, kteří jsou dlouhodobě bez práce, mimo společnost?

Filip: Nemůže, protože když jim stát nenabízí, tak není splněna kumulativní podmínka odmítání nabízené práce. V tomto ohledu opravdu ten paragraf nemůže stigmatizovat negativně konkrétního občana, protože musí dostat nabídku. Kromě toho, že žije proti vůli jiného na jeho úkor, tak ještě musí dostat nabídku. Čili v tomto ohledu říkám, je to hierarchie práva, kdy v určitém momentě už nejsou žádné možné civilně právní procesy, ani správně právní rozhodnutí, protože i o to, že někdo bude na obecně prospěšných pracích, je v podstatě buď správně právní rozhodnutí, nebo trestně právní rozhodnutí. A v tomhle ohledu se doplňuje jenom paragraf, který říká, že takové žití na úkor někoho jiného, ať už jedince, nebo společnosti je nesprávné.

Německo vyšetřuje zneužívání dávek uprchlíky. Měnili si jména i účesy, aby oklamali úřady

Číst článek

Nakolik je ten návrh populistický vzhledem k tomu, že se blíží volby, a nakolik, jak tady říkal pan Bartošek, je reminiscencí k dobám před rokem 1989 cílenou na lidi, kteří si ještě pamatují tu dobu?

Filip: Myslím si, že to vůbec není věc z minulosti. Je to nový paragraf. Když si přečtete paragraf, tak jak zněl do roku 1965, a jak zněl do roku 1990, tak je to úplně o něčem jiném. V tomto ohledu jenom završuje trestně právní vyústění té neochoty lidí nežít na cizí úkor.

Pane poslanče Bartošku, váš tip, jestli ten návrh má šanci projít do konce volebního období, tedy jestli ho má šanci schválit parlament a podepsat prezident?

Bartošek: Jsem přesvědčen o tom, že ne. Je to totiž právě podstata, jak přemýšlíte o životě. Možná, že komunistické straně je bližší víc lidi trestat a zavírat. Já jsem spíš zastáncem toho, že bychom měli lidi motivovat a odměňovat, a vždycky je lepší, aby se lidi na něco těšili, než aby se něčeho báli.

Pane poslanče Filipe, váš tip?

Filip: Myslím, že i pro nás je mnohem důležitější lidi odměňovat. V tomhle ohledu to nebude žádný populismus, když KSČM řekne, že je pro mnohem vyšší minimální mzdu než bude KDU-ČSL prosazovat ve vládní koalici.

Text vzniknul pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít