Karel Sedláček: NATO před proměnou?

Teprve v minulých dnech potvrdil neotřesitelnou základní pozici transatlantického spojenectví, ale naznačil několik problémů. Právě o nich bude jednat v sídle NATO americký ministr obrany James Mattis. Nejde o nic menšího než o budoucnost Severoatlantické aliance.

Ministr bude v intencích Donalda Trumpa apelovat na 28 evropských ministrů obrany, aby jednak plnili své finanční závazky a jednak se intenzivněji zapojili do protiteroristického tažení.

Prvním krokem v tomto smyslu je plánované zřízení speciálního komanda se sídlem v Neapoli. Na zasedání by mělo padnout rozhodnutí, že se v tomto koordinačním centru budou soustřeďovat informace z jižních krizových států jako je Libye, Sýrie a Irák. V budoucnu by odsud měly být centrálně řízeny útoky proti tzv. islámskému státu.

A jak bylo včera oznámeno, změna se týká i flotily průzkumných letadel AWACS se sídlem v Německu. Do roku 2035 by zbrojaři měli dodat letadla zcela nové koncepce.

NATO jako útočný pakt?

To je jeden aspekt Mattisovy návštěvy v centrále NATO. Tím druhým a neméně závažným je změna evropského vojenského kursu. Současná forma je zastaralá, říká Donald Trump. A vedení NATO s ním souhlasí. Jak uvedl předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel pro server Aktuálně.cz: „Jde o legitimní otázky a náměty, kterými se v Alianci zabýváme už dlouho. A určitě budou patřit i mezi hlavní body agendy vrcholné schůzky hlav států a vlád zemí NATO v květnu.“

Petr Pavel|foto: Filip Jandourek

Na pořad dne se dostává samotná politická a vojenská doktrína Aliance, jež vznikla v roce 1949 jako vojenský pakt na kolektivní obranu svých členů proti vnějšímu nepříteli, kterým byl během studené války Sovětský svaz. Po pádu socialismu ve střední a východní Evropě a po rozpadu samotného SSSR však NATO neztratilo smysl existence. Anexe Krymu či útok na celistvost Gruzie jsou dokladem toho, že Rusko se nezbavilo svých agresivních choutek a je trvalým nebezpečím.

Toho si je nový americký prezident dobře vědom a proto se americká 10. bojová letecká brigáda na čas stěhuje do Evropy. O víkendu přistála v německého přístavu Bremerhaven první část vybavení jednotky, která bude rozmístěna v několika zemích Evropy a bude mít k dispozici více než 80 vrtulníků. Důraz na boj s islámskými teroristy tedy neoslabuje pozornost Aliance na bezpečnost ve východních oblastech Evropy.

Vojáci už diskutují o nutnosti změny vojenské doktríny NATO, ale politici zatím před touto otázkou strkají hlavu do písku. Jednou z čestným výjimek je místopředseda české vlády Andrej Babiš, který už loni prohlásil, že by se NATO mělo transformovat na útočný pakt. Na otázku „A proti komu by mělo útočit?“ odpověděl: „Proti terorismu.“ Zda je to oficiální postoj české vlády není zatím jasné. Mlčí i česká pravice.