Odnesla ho povodeň, spálili protestanté, varhany zničily kuny. Přesto patří dřevěný kostelík v Albrechticích k unikátním stavbám Těšínska

15. únor 2017

Albrechtice u Českého Těšína se chlubí ojedinělou kulturní památkou. Barokní dřevěný kostel svatého Petra a Pavla v areálu tamního hřbitova patří k typickým beskydským církevním stavbám, kterých se na Těšínsku moc nedochovalo.

„První zmínka je z roku 1446,“ říká správce kostela Alois Kornas. „Byl původně zděný, ale nespoutaná řeka Stonávka nám po sto letech odnesla. Takže pak přistoupili naši předkové ke stavbě dřevěného kostela z místních borovic. Mistr tesař ho stavěl bez plánů.“

Už jen když člověk vejde, cítí vůni toho dřeva. Ta je ale až z roku 1766, protože v době reformace připadl podle majitele tohoto panství knížeti Bolkovi, který byl protestant. Katolická církev musela kostel odevzdat protestantům.

„V roce 1754 ho měli zase vrátit katolíkům, ale nějak se s tím nemohli srovnat, tak kostel zapálili, takže to už je třetí kostel na tomto místě. Původní zůstala jen ta dlažba, všechno ostatní okolo se měnilo,“ vysvětluje pan Kornas.

Některé věci, jako například sochy svatého Petra a Pavla si odvezli zloději. Zmizely také obrazy. „Doplnili jsme je z vlastních zdrojů z naší rodiny a podobně,“ dodává správce.

Barokní dřevěný kostel svatého Petra a Pavla v Albrechticích na Těšínsku

V kostele nechybí varhany. Jsou z roku 1910 a vyrobili je v Krnově. „Byly by funkční, kdyby nám fungovaly měchy. Ty nám ale rozežraly kuny, varhany tudíž nemají vzduch. Ale do budoucna uvažujeme, že je zprovozníme,“ prozrazuje Alois Kornas.

Osmičky, kam se podíváš

Celým místem se prolíná osmička. Už v rozměrech kostela. Je totiž osm metrů široký, 18 metrů dlouhý, věž je 18 metrů vysoká a na věži je 1,8 metru vysoký kříž. Kostel má také osm oken a v každém z nich je osm skleněných výplní.

„Zvláštností toho kostela také je, že, zatímco každý kostel je rozdělen obloukem na jednu třetinu pro kněze a dvě třetiny pro lid, tady je to přesně napůl,“ uzavírá správce.

autor: stj
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.