'Nevzpomínám si, s Rittigem jsem nejednal.' Exministr Barták musel kvůli kauze Homolka na policii
Bývalý ministr obrany Martin Barták musel na policii k výslechu, a to kvůli kauze Nemocnice Na Homolce. Jeho jméno totiž opakovaně ve svých zápiscích zmiňuje stíhaný exředitel nemocnice Vladimír Dbalý. Píše například o společných schůzkách s lobbistou Ivo Rittigem, na nichž se měly řešit tendry spojené s elitním zdravotnickým zařízením. Barták to u výslechu popřel. Na řadu informací si před policisty nebyl schopen vzpomenout, jasně však řekl, že o žádných podezřelých zakázkách spojených s Homolkou nic netuší. Zpravodajský web Českého rozhlasu se s obsahem jeho výpovědi seznámil.
"Od září 2006 do května 2009 jsem působil na ministerstvu obrany jako první náměstek. Od května 2009 do srpna 2010 jsem byl ministrem obrany a poté do dubna 2011 náměstek ministra financí. V žádném z těchto období jsem neměl s Nemocnicí Na Homolce nic společného a neúčastnil jsem se žádných procesů s touto nemocnicí souvisejících," uvedl Barták.
Policisté dříve vlivného náměstka, ministra obrany a vicepremiéra v úřednické vládě Jana Fischera vyslechli loni v září souvislosti s třetí větví korupční aféry týkající se Nemocnice Na Homolce.
Policie v rámci ní stíhá Dbalého, jeho někdejšího náměstka Michala Toběrného a další tři lidi, a to kvůli údajným machinacím se zakázkami na poradenské služby, dodávku pro pracoviště navigované chirurgie a poskytování správy a vývoje aplikací. Dbalý a další obvinění si měli na úplatcích rozdělit nejméně 14 milionů korun.
Poslední obvinění exšéfa Homolky: Dbalý s kolegy vzal úplatky ve výši nejméně 14 milionů
Číst článek
'O žádných zakázkách nevím'
Barták policistům popřel, že by se na těchto tendrech podílel. "Nikdy jsem s Dbalým ani nikým jiným o těchto zakázkách nejednal a zdůrazňuji, že jsem nevěděl, že nějaké takové zakázky existuji," konstatoval exministr.
Jeho jméno je nicméně s elitní nemocnicí spojováno. Barták v ní přes deset let pracoval jako neurochirurg. "Zabýval jsem se pouze odbornou lékařskou činností," komentoval to u výslechu.
Na policii musel především kvůli podezření, že patří "k postavám skrytě Homolku ovládajícím", jak například tvrdí poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL), který na údajné tunelování nemocnice již před několika lety upozorňoval.
"Mnozí lidé, kteří v pohnutých letech 2006 až 2010 působili na Homolce, uváděli, že ředitel Dbalý byl jenom figurkou a zástěrkou transakcí, skutečnými hybateli měli být náměstek Toběrný, Emilie Bialešová a právníci firmy Šachta a Partners ve spolupráci s Ivo Rittigem. A v souvislostech se objevovala jména exnáměstka a exposlance Marka Šnajdra a exministra obrany Martina Bartáka," uvedl Hovorka.
Bartákovo jméno ve svém zápisníku, klíčovém důkazu kauzy, zmiňuje na mnoha místech i sám Dbalý. Především v souvilosti se schůzkami na půdě nemocnice či v restauracích, z nichž několika se měl zúčastnit i Rittig. "Večer na podkladě Bartákovy SMS 21 - 0:30 ve Václavově restauraci meet s Bartákem a Ivo Rittigem," zní například Dbalého poznámka ze 14. 11. 2006.
Martin Barták v letech 1992 až 2006 působil jako lékař oddělení neurochirurgie v Nemocnici na Homolce. Mezi lety 2006 až 2009 pak jako náměstek ministra obrany. V roce 2009 byl nominován ODS do funkce ministra obrany úřednické vlády Jana Fischera, kde do roku 2010 působil také jako místopředseda vlády. Po ukončení mandátu vlády byl jmenován do funkce náměstka ministra financí Miroslava Kalouska. Barták společně se zbrojařem Michalem Smržem čelil obvinění kvůli milionové korupci při armádní zakázce na vozy Tatra. Soudy však oba muže pravomocně osvobodily.
Popřel kontakty s Rittigem
Kontakty s Rittigem však Barták u výslechu rezolutně popřel. "Znám ho především z médií. Možná jsem ho někdy potkal na nějaké společenské akci v dávné minulosti. Ale nikdy jsem s ním nejednal," uvedl. Blízko prý neměl ani k tehdejšímu šéfovi Nemocnice Na Homolce Dbalému. "Tykáme si, ale náš vztah bych nedefinoval jako blízký nebo přátelský," popsal.
Na schůzky, o nichž si Dbalý dělal záznamy, si Barták prý nevzpomíná. "Určitě jsme se na nějaké společenské akci někde potkali, ale kdy a kde to si nepamatuji. Dbalého jsem neviděl posledních pět až šest let ani jsem s ním nehovořil, tudíž není divu, že si nepamatuji, zda jsem s ním před 10 nebo 15 lety seděl někde v restauraci," podotkl bývalý ministr.
Ve Dbalého poznámkách se objevuje
Připustil ale, že o svém angažmá ve Dbalého zápiscích ví. "Opakovaně jsem četl v různých médiích úryvky z jakéhosi deníku dr. Dbalého, který mi ovšem není znám, ani ho nemám k dispozici. V této souvislostí zaznívalo i moje jméno. Z mého hlediska jde opět o úniky informací s účelem ovlivnit trestní řízení," řekl Barták. Spojení s jakoukoliv trestnou činností kolem nemocnice odmítl i Bartákův advokát Josef Monsport.
"V deníku je několikrát zmíněn, ale že by byl svázán s kauzou Homolka... Smlouvy navíc uzavíral ředitel, pan Barták nikdy nebyl v pozici někoho, kdo by měl nějakou pozici v zadávacích řízeních, to je úplně mimo," odmítl Monsport pro Zpravodajský web Českého rozhlasu jakákoliv podezření kolem svého klienta.
Exministr čelil čtyři roky stíhání kvůli úplatkům při nákupu aut Tatra pro českou armádu. V roce 2014 však soud jeho stíhání zrušil a exministra obrany pravomocně osvobodil. Stát se pak Bartákovi omluvil a přiznal mu 180 tisíc korun. Podle Bartáka mu však obvinění zničilo pověst. "Byla nenávratně poškozena moje profesní í společenská prestiž a celá věc měla i zdravotní důsledky," postěžoval si Barták u výslechu kvůli Nemocnici Na Homolce.
Po odchodu z politiky působil Barták jako člen dozorčí rady akciové společnosti Agel, která v Česku i na Slovensku provozuje zdravotnická zařízení. Na konci loňského září z ní byl však odvolán.
