Brněnští senioři tančí pod dohledem vědců. Pomůže cvičení v boji s Alzheimerovou chorobou?
Cvičení je podle odborníků dobré nejen pro kondici člověka. Vědci z brněnské Masarykovy univerzity teď zjišťují, jestli pravidelný pohyb dokáže zpomalit také postup Alzheimerovy choroby nebo jí třeba úplně předejít. Zkoumají změny v mozku seniorů, kteří k nim třikrát týdně dochází na hodiny tance.
„Začínali jsme schválně jednoduššími tanci s pravidelným rytmem – polkou nebo country - které jsou seniorům trochu bližší. Teď se postupně dostáváme k africkým a řeckým rytmům, kde ten rytmus není až tak pravidelný, o to je to náročnější,“ popisuje lektorka Pavlína Vaculíková.
S třicítkou seniorů zapojených do výzkumu se vídá třikrát týdně. Tance se opakují a penzisté se musí na kroky z minulých lekcí rozvzpomínat. Procvičují tak nejen tělo, ale i paměť, která se při rozvoji Alzheimerovy choroby zhoršuje.
Brněnští senioři tančí pod dohledem vědců. Pomůže cvičení v boji s Alzheimerovou chorobou? Natáčela Tereza Kadrnožková
Hodiny navštěvuje i Marie Floriánová. „Člověk přijde na jiné myšlenky, naučí se nové prvky, zvykne si na jiné tancování. Mně to vyhovuje, i když jsem měla zpočátku obavy. Potom mě to ale zaujalo a teď jsem opravdu nadšená,“ přibližuje.
„Je to třikrát týdně a je to časově náročné, ale člověk si na to zvykne. Hlídáme čas, abychom to stihli a dostali se sem. Já jsem spokojená, pohybově mně to moc pomohlo,“ dodává Floriánová.
Před první lekcí je neurologové z centra Ceitec otestovali, včetně kontroly v elektromagnetické rezonanci, která by měla odhalit očekávaný nárůst mozkové hmoty. Tato hmota zvyšuje takzvanou kognitivní rezervu neboli schopnost mozku odolávat negativním změnám, jako je například rozvoj Alzheimerovy choroby.
Nejvíce lidí s demencí žije dlouhodobě v Praze. Ženy a starší lidé trpí tímto onemocněním častěji
Číst článek
„Snažíme se prokázat, že i lidé, kteří mají více než 60 let a teprve začnou s touto aktivitou, tak z toho stále ještě mohou výrazně profitovat a mohou si zvýšit kognitivní rezervu,“ vysvětluje neuroložka Irena Rektorová.
„Provádíme nejen pohybovou aktivitu, ale i tanečně-pohybovou aktivitu s měnící se choreografií, která v sobě má i kognitivní prvky. Nejde tedy jen o to změnit fyzický výkon těch jedinců, ale procvičovat i mozek tím, jak se kroky mění, jednotlivci se je musí učit a k tomu přidávat nové sekvence. Sledujeme dvě věci, nejen fyzickou zdatnost, ale i kognitivní funkce,“ dodává.
Rektorová shání další dobrovolníky, a to jak psychicky a fyzicky zdravé lidi nad 60 let, tak i ty, kterým lékaři potvrdili poruchy paměti.
